Pochod
V Sarajevu nově identifikovali oběti masakru ve Srebrenici

Tisíce lidí lemovaly hlavní ulici v Sarajevu, po které nákladní automobil převážel 136 rakví s těly nově identifikovaných obětí masakru ve Srebrenici. Oběti budou v sobotu u příležitosti dvacátého výročí nejhoršího masakru v Evropě od druhé světové války uloženy na hřbitově v Potočari u Srebrenice.

Když kamion pokrytý obří bosenskou vlajkou a stovkami bílých květin projížděl ulicemi, bylo slyšet vzlykání kolemjdoucích, často matek, manželek či sester obětí. Kolona se na chvíli zastavila před sídlem předsednictví bosenského státu, a lidé tak mohli na plachtu kamionu připevnit další květiny. Někteří se chtěli plachty ukrývající ostatky jen dotknout, nebo ji pohladit.

U památníku v Potočari je v současné chvíli pohřbeno 6241 obětí masakru, dalších 230 jich bylo pochováno na žádost jejich rodin mimo tento hřbitov. Po pohřbu dalších 136 identifikovaných obětí bude v Potočari pohřbeno 440 nezletilých, uvedl bosenský list Dnevni Avaz.

Dosud bylo exhumováno necelých 7000 obětí, které se nacházely v 93 masových hrobech a na 314 povrchových místech. Například Edin Nuhić, který při masakru přišel hned o několik příbuzných, uvedl, že všechny ostatky členů jeho rodiny dosud nebyly nalezeny. "Vše, co můžeme dělat, je myslet na ně, vzpomínat na ně a doufat, že jednoho dne tato země nalezne způsob, jak jít dál," uvedl Nuhić.

Mezi 136 oběťmi, které budou v sobotu pohřbeny, je 18 nezletilých, nejmladším bylo tehdy 16 let. Nejstarší oběti, Jusufu Smajlovićovi, bylo 75 let, když byl zabit. Pohřben bude společně se svým 29letým vnukem Hebibem. Kamion veze i rakve s ostatky otce Ismeta Mehmedoviće a jeho tří synů - Fikreta (20), Rifeta (18) a Saliha (16).

Organizátoři očekávají, že sobotní smuteční ceremonie se zúčastní asi 50 tisíc lidí včetně mnoha mezinárodních delegací. Americkou delegaci povede někdejší prezident Bill Clinton.

Dobytí východobosenské Srebrenice srbskými jednotkami a následný masakr tisíců lidí se stal jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války. Srbské jednotky Srebrenici obsadily v době, kdy platila za "bezpečnou zónu OSN". Ženy, děti a starce dopravily na muslimská území, ale na 8000 mužů a chlapců v červenci 1995 zmasakrovaly. Nizozemští příslušníci mírových jednotek tomu nedokázali zabránit: nebylo jich dost a neměli dostatek zbraní.

Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech a identifikovány pomocí analýzy DNA. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.