Německá vláda odmítla stále hlasitější požadavky Polska, aby mu Německo zaplatilo válečné reparace v řádu stovek miliard eur. Vládní mluvčí Steffen Seibert poukázal na to, že Polsko se dalších požadavků vzdalo už v roce 1953. Německo však svou odpovědnost za zločiny druhé světové války přijímá, zdůraznil.
Seibert řekl, že značné reparace už Německo zaplatilo i Polsku a nadále za následky nacistického bezpráví platí. Polsko však podle něj už v roce 1953 od dalších požadavků upustilo a později to několikrát potvrdilo.
"Spolková vláda nemá důvod zpochybňovat mezinárodněprávní účinnost zřeknutí se reparací z roku 1953," prohlásil Seibert.
Naposledy vznesla reparační požadavky polská premiérka Beata Szydlová. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak předtím materiální škody napáchané nacistickým Německem v Polsku vyčíslil na bilion dolarů. Ministr zahraničí Witold Waszczykowski k tomu poznamenal, že to možná bylo i víc.
Také právní experti německého Spolkového sněmu už v srpnu dospěli k závěru, že Polsko nemá na reparace nárok, neboť jakékoli nároky kvůli německým zločinům spáchaným za druhé světové války ztratily platnost nejpozději smlouvou "dva plus čtyři" o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990.
Vznášení požadavku na reparace může být podle komentátorů určeno spíše polským voličům než německým politikům. Nicméně spor s Německem začíná v okamžiku, kdy do rozhodující fáze vstupuje procedura spuštěná Evropskou komisí proti Polsku kvůli porušování zásad právního státu. Berlín až dosud tento konflikt mírnil, naposledy se však kancléřka Angela Merkelová ke kritice přidala.
