Polsko znovu vyzvalo Německo k vypracování společné deklarace, která by jednoznačně a definitivně znemožnila nároky poválečných německých vysídlenců a jejich potomků na majetek zanechaný v nynějším Polsku.
Požadavek v tomto smyslu tlumočil polský premiér Jaroslaw Kaczynski předsedovi Spolkového sněmu Norbertu Lammertovi při jeho v pátek skončené návštěvě Varšavy. Polská strana tak reagovala na poslední sérii žalob Společnosti pro pruské nároky (Preussische Treuhand) u evropských soudů.
Lammert v této souvislosti připomněl, že nynější německá vláda kancléřky Angely Merkelové výslovně potvrdila dosavadní "jasně čitelnou" pozici Spolkové republiky, že Německo považuje podobné žaloby za "právně nepodložené a politicky je nepodporuje". Tím podle Berlína nemají nároky vysídlenců u Evropského soudu pro lidská práva žádnou šanci.
Polsko si však aspoň u některých žalob tak jisto není, a usiluje proto o společnou deklaraci vlád, podle níž by v takové situaci případné odškodnění vysídlenců na sebe přijala německá strana.
Lammert rámcově připustil, že pokud by vlády obou zemí chtěly nějakým způsobem posílit dosavadní postoj odmítající požadavky vysídlenců, mohou předem počítat s podporou Spolkového sněmu, napsala agentura DPA.
Mezi polskou a německou stranou se ochladily vztahy
Vysocí němečtí představitelé si podle tohoto zdroje uvědomují, že ve vztazích mezi oběma zeměmi došlo k citelnému ochlazení, a snaží se v poslední době různými kroky tuto situaci zlepšit. Předseda německé sociální demokracie (SPD) Kurt Beck nedávno ve Spolkové radě vyzval k zesílení spolupráce s Polskem na regionální a komunální úrovni. "Polsku musí být neustále signalizováno: Chceme, abyste byli zakotveni uprostřed Evropy," charakterizoval smysl těchto kroků.
Lammert ve Varšavě předložil návrh institucionalizovat styky Spolkového sněmu a Sejmu pro vzájemnou výměnu názorů tím, že se schůzky předsedů obou zastupitelských sborů budou konat každoročně. To však Varšavě zjevně nestačí a také maršálek Sejmu Marek Jurek Lammertovi tlumočil "v současnosti nejobvyklejší polské výtky Němcům".
Znejasňování majetkových poměrů žalobami a údajná snaha vysídlenců falšovat dějiny svým pojetím připravovaného berlínského Centra proti vyháněním má prý jen jeden cíl - udělat z polských obětí pachatele. Varšavě vadí i přístup Německa k polské menšině, která prý trpí nedostatečnou výukou polštiny pro děti a rozhodně nemá výsady odpovídající postavení německé menšiny v Polsku. Vadí i posměšky v německém tisku vůči vládnoucím dvojčatům Kaczynským. Zejména však ve sporu se Společností pro pruské nároky by měla spolková vláda hrát mnohem aktivnější roli, zdůraznil Jurek podle DPA.
Foto: Lucie Pařízková
