Tragická bilance
Ve Středozemním moři utonulo skoro 3500 uprchlíků
10.12.2014 06:44 Aktualizováno 10.12. 08:22
Ve Středozemním moři letos přišlo o život nejméně 3419 uprchlíků, kteří se přes vodu pokoušeli dostat za lepší budoucností do Evropy. Tragická bilance vyplývá ze zprávy, kterou dnes zveřejnil úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle úřadu je počet mrtvých rekordně vysoký. Rekordní je i počet lidí, kteří se k evropským břehům od ledna po moři dostali - bylo jich přes 207 tisíc,
Dosud největší uprchlickou vlnu zažily země na jihu Evropy v roce 2011, kdy vypuklo tak zvané arabské jaro. Tehdy před konflikty na severu Afriky uprchlo 70 tisíc lidí, nyní bylo za jedenáct měsíců běženců třikrát více.
Zpráva úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) si všímá všech migrantů, kteří ze své domovské země prchali i po moři. Na celém světě jich letos takový způsob útěku zvolilo 348 tisíc, 4270 z nich zahynulo. Z této statistiky je zjevné, že většina plaveb s ilegálními uprchlíky se uskutečnila právě ve Středomoří. Vůbec nejfrekventovanější je mořská trasa mezi Libyí a Maltou, na niž se vydalo 80 procent z běženců.
"Tyto údaje znamenají, že jsme letos byli svědky nové etapy: Evropa je vystavena množství konfliktů," sdělil mluvčí UNHCR Adrian Edwards. Do Evropy prý ještě nikdy přes moře nesměřovalo tolik uprchlíků. Lidé utíkají před boji v Libyi, na Ukrajině a také v Sýrii a Iráku. Z evropských států čelí uprchlické vlně hlavně Itálie. Letos tam dorazilo přes 60 tisíc Syřanů a přes 34,5 tisíce Eritrejců.
UNHCR ve své zprávě kritizuje imigrační politiku Evropské unie. Některé vlády se prý zaměřují hlavně na to, jak uprchlíky udržet mimo hranice svých zemí, místo na azylové právo. "To je omyl a chybná reakce v době, kdy tolik lidí prchá před válkou. Všechny země mají bezpečnostní obavy a vlastní imigrační politiku, ale jejich přístup by neměl vést ke zbytečné ztrátě dalších životů," řekl vysoký komisař pro uprchlíky António Guterres.
O tom, jak obtížná situace je ve Středomoří, svědčí fakt, že jenom v listopadu bylo třeba poskytnout záchranu osmi tisícům běženců. Itálie v říjnu ohlásila, že končí operaci Mare Nostrum, díky níž se podařilo na moři zachránit desítky tisíc lidí. Itálie operaci zahájila po loňské tragédii, kdy u ostrova Lampedusa utonulo skoro 400 uprchlíků. Řím požadoval, aby břemeno pomoci uprchlíkům na moři sdílely i ostatní evropské státy, avšak marně. Některé z nich pouze přistoupily na účast v operaci Triton, v jejímž rámci je monitorována středomořská hranice zemí EU.
Guterres se domnívá, že se země musejí zaměřit na "skutečné a hluboké příčiny migrace". Mají se podle něj zajímat o "důvody, které vedou lidi k útěku a kvůli nimž nehledají azyl tam, kam se dostanou bezpečnějším způsobem". Dále pak chce, aby se hledal společný postup proti kriminálním živlům, které ze situace těží.
Zpráva UNHCR poskytuje také podrobnou statistiku úmrtí na dalších námořních uprchlických trasách. Frekventovanou únikovou cestou je Adenský záliv a Rudé moře, kudy míří Afričané zejména ze Somálska, Etiopie a Eritreje na Blízký východ. Bengálským zálivem v jihovýchodní Asii do bezpečí vydalo 54 tisíc lidí a 540 z nich přišlo o život. Většina z nich byli občané Bangladéše nebo Barmy a směřovali do Thajska či Malajsie. V Rudém moři a Adenském zálivu utonulo přes 240 lidí a v Karibiku přišlo o život sedm desítek lidí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.