K nehodě stíhacího letounu Jas-39 Gripen švédské armády došlo odpoledne na severu Švédska. Pilot, který se z letadla katapultoval, vyvázl bez zranění. Příčiny havárie zatím podle švédské armády nejsou známy a bude je muset určit až podrobné vyšetřování. Stíhačky tohoto typu má od Švédska pronajaté i česká armáda.
Nehoda stíhačky se odehrála těsně před plánovaným přistáním stroje na tamní vojenské základně. Personál řídící centrály uslyšel mohutnou ránu a poté zpozoroval ve vzduchu pilota s padákem.
Nehoda se udála u obce Älvsbyn asi 60 kilometrů západně od města Lulea. V testovací oblasti se právě odehrávalo vojenské cvičení Focus. Stíhací letoun stejného typu jako stíhačky českého vojenského letectva při pádu nikoho nezranil.
Česká armáda v souvislosti s nehodou zatím nepočítá s žádnými opatřeními. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek řekl, že není důvod, aby české vzdušné síly omezily používání gripenů, případně výcvik na těchto strojích.
Gripen se zřítil ve stejné oblasti, v níž česká armáda měla problémy při ostrých střelbách loni v říjnu. Česká stíhačka stejného typu 11. října 2006 při manévrech v severním Švédsku omylem vystřelila nikoliv na vlečený cíl, ale na záložní cíl hned za vlečným letounem.
Ve vlečném letadle byly tři osoby, které jen náhodou unikly smrtelnému nebezpečí. Manévry pak byly ihned ukončeny. Podle následného vyšetřování nebyl viníkem pochybení český pilot.
Postižený stroj byl model typu C, který byl do švédské armády zaveden v roce 2002. Stejný model používá Švédsko pro export a týká se tedy i stíhaček, které si od země tří korunek nedávno pronajala česká armáda. Na rozdíl od předchozích modifikací je typ C schopen například tankovat palivo za letu, což jej činí kompatibilním i se silami NATO.
Čtvrteční incident je v pořadí pátou nehodou stíhaček Jas-39 Gripen na domácím švédském území. První havárie se stala v únoru roku 1989 při přistávání gripenu na letišti jeho výrobce firmy SAAB v Linköpingu. Příčinou selhání byl tehdy počítačový systém.
Další gripen dopadl v srpnu 1993 dokonce do centra Stockholmu, a to při letecké přehlídce sledované velkým počtem tamních obyvatel. I tady šlo o technický nesoulad mezi pokyny pilota a řídícím systémem. V září 1999 se jiný gripen zřítil do velkého jezera Vänern ve středním Švédsku zřejmě vinou toho, že se letoun dostal do vzduchového víru způsobeného jinou stíhačkou.
V červnu 2005 se pak čtvrtá havárie odehrála v kraji Blekinge na švédském jihovýchodě. Stejně jako v předchozím případě šlo o nešťastnou souhru okolností mezi atmosférickými vlivy a způsobem pilotáže. Při žádné z uvedených havárií však naštěstí nebyl nikdo usmrcen ani vážně zraněn.
Foto: Jan Schejbal