Ve válce o severní pól jde opravdu do tuhého

Dánsko vysílá v neděli na severní pól ledoborce. V závodu o právo na zábor v arktických vodách bohatých na plyn a ropu budou „hledat důkazy“ ve prospěch severské země. Její zájem se střetá s Rusy, kteří už minulý týden na pólu „vztyčili“ vlajku.

Na znamení svého záboru ji na mořské dno spustili z ponorky v provedení z titanu. Dánové budou měsíc hledat důkazy, že Lomonosovův hřbet, podmořské horstvo téměř protínající pól, je geologickým pokračováním Grónska, dánského území, nikoli vzdálenější Sibiře, jak tvrdí Kreml.

Zisk důkazu, že geologický útvar je prodloužením území státu, může vést k uznání jeho práva na zábor podle příslušné úmluvy Organizace spojených národů. „Předběžná pátrání jsou velmi slibná,“ prohlásil dánský ministr pro vědu Helge Sander. „Mnohé nasvědčuje, že pól připadne Dánsku.“

Bránit zájmy vlasti vypluje dánská výprava z norského souostroví Špicberky na švédském ledoborci Oden, který podpoří ruský atomový ledoborec schopný prorazit cestu pět metrů silným ledem a dovést výpravu k severním břehům Grónska, kam dosud nikdo po moři nedoplul.

Závod o zábor arktických vod umožnilo globální oteplování, které činí arktické zásoby ropy odhadované na čtvrtinu světových zásob čím dál přístupnější. Územní nárok si kromě Dánů a Rusů činí i Kanaďané a Američané.

Jak spor, v němž se kromě bohatých nerostných zdrojů bojuje také o prestiž, rozsoudit, není podle odborníka na mořské právo Oeysteina Jensena z Oslo zatím jasné.

Kanada podpoří své nároky na Arktidu vojenskou základnou

Kanada vybuduje v oblasti Arktidy dvě nová vojenská zařízení - přístav pro vojenská plavidla a výcvikovou základnu. Oznámil to kanadský premiér Stephen Harper.

Kanada hodlá tímto krokem podpořit své zájmy v oblasti kolem severního pólu. Současně tím Ottawa reaguje na prohlášení Moskvy, která před pouhým týdnem vznesla nárok na naleziště v této zóně, když sem vyslala své ponorky a na dně moře symbolicky uložila titanové pouzdro obsahující ruskou vlajku.

Ruská arktická výprava, která 2. srpna dosáhla mořského dna na severním pólu jako první na světě, měla především za úkol určit, kde leží hranice kontinentálního šelfu. Moskva se snaží prokázat, že území pod severním pólem je pevně spojeno s teritoriem Ruska.

Kdyby se to Rusku podařilo, Moskva by získala argument ve sporu o obrovské nerostné bohatství, které se v oblasti patrně nachází a na které si kromě Ruska dělají nároky i další arktické státy, tedy USA, Kanada, Norsko a Dánsko. Studie amerického geologického ústavu odhaduje, že Arktida skrývá až 25 procent neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě.

Harper pronesl své oznámení v Resolute Bay zhruba 600 kilometrů jižně od severního pólu. Jeho návštěvu v této oblasti sice Ottawa naplánovala už před čtyřmi měsíci, aktuálnost jí ale dodala právě nynější ruská expedice k severnímu pólu.

Podle Harpera podpoří zřízení obou základen kanadské nároky na vody Arktidy i na suroviny, které se zde nacházejí. "Dnešním prohlášením dala Kanada světu najevo, že v oblasti Arktidy je už dlouho skutečně přítomná a že její přítomnost bude trvat dál," upozornil.

Na snímcích: (1) Grónsko, ledovce na východním pobřeží, červenec 2007; (2) grónský Kulusuk s barely v blízkosti polárního kruhu, možná pro doplnění paliva dánské výpravy, červenec 2007.

foto: AP