Rozloučení s expremiérem
Ve Varšavě pohřbili Olszewskiho. "Byl to nejopravdovější Polák"

Na ústředním vojenském hřbitově Powonzki ve Varšavě byl v sobotu pohřben někdejší polský premiér Jan Olszewski. Součástí státního pohřbu byla smuteční mše v jednom z kostelů na varšavském Starém Městě i průvod ulicemi polské metropole.

Olszewski, který si v dobách komunismu získal úctu mnohých coby právník disidentů, zemřel minulý čtvrtek ve věku 88 let.

Celý pietní akt trval pět hodin. "Jan Olszewski měl v životě dvě lásky - ženu a vlast," řekl při mši biskup Michal Janocha, synovec zemřelého premiéra. V zaplněném kostele se sešli představitelé polské politiky spjatí zejména s vládnoucí národně-konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Prezident Andrzej Duda o Oslzewském mluvil jako o "nejopravdovějším Polákovi", premiér Mateusz Morawiecki připomněl, že tento muž, který je "příkladem polského vlastence, věřil v nezávislost Polska a v to, že je třeba bojovat".

Během smutečního průvodu ulicemi Varšavy se u pomníku varšavského povstání z roku 1944 památce Olszewského poklonili váleční veteráni a členové protikomunistické opozice.

Olszewski se sám jako chlapec zúčastnil varšavského povstání proti nacistickým okupantům. Vystudoval právo a působil jako novinář, než mu režim zakázal psát. V 60. letech minulého století hájil v politických procesech opoziční aktivisty, například Adama Michnika nebo Jacka Kuroně. Po vzniku nezávislých odborů Solidarita v roce 1980 byl poradcem jejich vedení a představitele Solidarity, včetně pozdějšího prezidenta Lecha Walesy, obhajoval po vyhlášení výjimečného stavu.

Polskou vládu vedl od prosince 1991 do června 1992, kdy jeho kabinet padl v důsledku rozhodnutí tehdejšího ministra vnitra Antoniho Macierewicze zveřejnit jména 64 politiků, nalézajících se v archivech jako tajní spolupracovníci komunistických tajných služeb. Po letech lustrační soud očistil z podezření řadu politiků z Macierewiczova seznamu.

V souvislosti s úmrtím a pohřbem Olszewského je v Polsku od pátku až do sobotního večera státní smutek. Polsko naposledy státní smutek drželo minulý měsíc po vraždě starosty Gdaňsku Pawla Adamowicze. Předtím to bylo v prosinci kvůli neštěstí v dole na Karvinsku, při němž zemřelo 13 horníků, z toho 12 Poláků.