Dnes je tomu přesně sto let ode dne, kdy nacionalista Raoul Villain zavraždil v jisté pařížské kavárně Jeana Jaurèse - jednoho z otců francouzského socialistického hnutí. Národ tehdy v předvečer první světové války přišel o jednu z největších osobností, která se dnes těší stejné úctě jako snad jen Charles de Gaulle. Není tedy divu, že Jaurèse si chce na současné francouzské politické scéně leckdo přivlastnit.
Filozof, historik a pacifista Jaurès byl v roce 1905 jedním ze zakladatelů Francouzské sekce dělnické internacionály (SFIO) a následně jejím předsedou a nejvýraznější tváří. Zasazoval se o revizi Dreyfusova procesu, spoluzakládal deník L'Humanité, který vychází dodnes (a jenž si po rozštěpení SFIO na komunisty a socialisty v roce 1920 přivlastnila prvně jmenovaná skupina), vystupoval proti kolonialismu a válce, což se mu stalo osudným.
Jeho smrt ale pouze potvrdila jeho pozici jedné z největších osobností francouzského republikanismu. De Gaulle byl po druhé světové válce sjednotitelem pravice, Jaurès už před tou první stmelil levici, byť jen načas. Jsou to právě oni dva, po kom se ve Francii nejčastěji pojmenovávají ulice a další místa.
To, že jeho odkaz stále hýbe francouzskou společností, dokazuje aktuální dění. Už v dubnu se snažil známou osobnost ke svému prospěchu využít prezident François Hollande, když navštívil jihofrancouzské město Carmaux, kde se Jaurès v roce 1892 zastával stávkujících horníků. Setkal se ale jen s bučením a pískotem. Někteří místní tvrdili, že Jaurès se kvůli Hollandově neschopnosti řešit ekonomické problémy musí otáčet v hrobě.
Historik Robert Zaretsky pro deník New York Times napsal, že v úpadku je nejen Socialistická strana, která na Jaurèsovo dědictví navazuje, ale celá Francie a republikánské hodnoty, které prosazoval.
Možná o to usilovněji se k Jaurèsovi všichni současní politici snaží přimknout. U šéfa Levicové strany Jeana-Luca Mélenchona to nepřekvapí ("Jaurèsi, vrať se"). Stejně tak u vůdce komunistů Pierra Laurenta, který svým politickým konkurentům vzkázal toto: "Buďte zticha a nechte mluvit Jaurèse." Na místo atentátu ke Café du Croissant ve čtvrtek dorazil s Hollandem položit věnce i předseda německé SPD Sigmar Gabriel.
Slyšet jsou ale i pravicoví politici. Na Jaurèse se odvolával i exprezident Nicolas Sarkozy a paradoxně i představitelé extremistické Národní fronty (FN). Už před evropskými volbami v roce 2009 stálo na plakátu dnes druhého muže strany Louise Aliota, že kdyby Jaurès žil, volil by dnes FN.
Místo toho ale od roku 1924 leží vedle dalších velikánů v pařížském Panthéonu.
