Norská vláda zvažuje, že daruje vrchol hory Halti sousednímu Finsku ke stému výročí nezávislosti této země. Část hory zasahuje na rovinaté finské území, její nejvyšší bod je ale 20 metrů od finských hranic na území Norska. Halti by se se svými 1365 metry tak mohla stát nejvyšší horou Finska.
Norská premiérka Erna Solbergová tento týden v televizi uvedla, že vláda v Oslu se v záležitosti ještě nerozhodla. "Ale zabýváme se tím," dodala.
Za nápadem darovat k výročí vyhlášení nezávislosti na Rusku, jež Finsko oslaví 6. prosince 2017, vrchol Halti stojí bývalý kartograf Björn Geirr Harsson. Harsson prohlásil, že když v roce 1972 pozoroval oblast hory Halti z letadla, byl překvapen, "proč proboha Finové její vrchol nedostali".
V loňském roce Harsson poslal ministerstvu zahraničí dopis s příslušným návrhem, přičemž poukázal na to, že jeho země by ztratila pouhých 0,015 kilometru čtverečního svého území.
Na podporu tohoto nápadu byla v Norsku spuštěna internetová kampaň a postavila se za něj i řada místních představitelů. Facebookovou stránku vyzývající stoupence umožnit "Finsku přepsat při stém výročí učebnice zeměpisu i dějepisu", kterou založil Harssonův syn žijící v USA, označilo symbolem To se mi líbí již téměř čtrnáct tisíc lidí.
"Tento vrchol by byl skvělým dárkem našim sousedům," uvedl Svein Leiros, starosta města Kaafjord, který spolu s dalšími politiky z oblasti rovněž poslal vládě v Oslu dopis vyjadřující nadšenou podporu plánu. "A hornaté Norsko přitom o moc nepřijde, mocný vrchol Galdhöpiggen se tyčí do výše 2469 metrů," podotkl Leiros s poukazem na nejvyšší horu Norska.
Halti se svými 1365 metry není na seznamu dvou set nejvyšších hor Norska, ve Finsku by se ale nejvyšší horou stala. V současnosti je největším finským horským velikánem hora Ridnitšohkka měřící 1316 metrů. Nejvyšším bodem ve Finsku je ovšem nyní jeden z výběžků hory Halti zvaný Hálditšohkka (1324 m).
Hranice, vytyčená jako rovná čára v padesátých letech osmnáctého století, byla "z geografického hlediska nelogická", tvrdí kartograf Harsson, podle něhož je nešťastné a nespravedlivé vůči Finsku, že nejvyšší bod na jejím území není ani skutečný horský vrchol.
Harssonovo nadšení ale nesdílejí všichni. Poslanec Michael Tetzschner listu Aftenposten letos v rozhovoru řekl, že se mu plán zdá "matoucí" a že ho považuje za "vtip". Zdůraznil přitom, že norská ústava "jasně zakazuje předání jakékoli části norského území jiné vládě".
Na nedělitelnost norského území, která je zakotvena v ústavě, poukázalo v reakci i norské ministerstvo zahraničí.
Ale Öyvind Ravna, který vyučuje právo na norské arktické univerzitě, deníku Aftenposten řekl, že ústava se na drobné úpravy hranice nevztahuje. Připomněl přitom, že norská hranice s Finskem i Ruskem se v poslední době posunula v reakci na změny koryt řek a polohy ostrůvků.
Veřejnost v obou zemích se k návrhu staví převážně kladně. Snad s jedinou námitkou přišli původní obyvatelé Sámové (Laponci), jejichž sobí stáda volně přecházejí norsko-finskou hranici a kteří tvrdí, že by toto území nemělo patřit ani jedné zemi.
