Veřejné pře nad evropskou ústavou sílí

Španělům se líbí, Britové ji chtějí rozmělnit a Češi by pravděpodobně byli nejšťastnější, kdyby byla smetena ze stolu zcela. Ústava Evropské unie, která má za cíl zpřehlednit rozhodovací procesy v sedmadvacetičlenném bloku, leží u ledu od chvíle, kdy jí v roce 2005 v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci.

Německá kancléřka Angela Merkelová ji však opět uvedla na pořad jednání. Tím ovšem také odkryla ostré rozdíly, které mezi jednotlivými zeměmi bloku ohledně ústavy i budoucí podoby ekonomické a politické integrace EU panují.

V uplynulém týdnu se skeptici v otázce ústavy - Česká republika a Polsko - spojili ve varování před oživením současné podoby ústavy. Ve stejnou chvíli Španělsko hostilo setkání "přátel ústavy", tedy osmnácti zemí, které už dokument ratifikovaly. Šlo o projev síly, aby se pochybovačům připomnělo, že dvě třetiny členů unie ji podporují. "Merkelová chtěla všechno udržet v zákulisí, avšak minulý týden ukázal, jak složité to bude," prohlásila Katinka Baryschová z londýnského Střediska pro evropskou reformu.

V dopise zaslaném vládám států EU dříve v lednu Merkelová navrhla, aby se jejich vůdci o ústavě společně bavili na březnovém summitu v Berlíně. Tato jednání by pak následovalo období intenzivních setkání mezi zmocněnci členských států koncem dubna a začátkem května.

Od 21. května, tedy jen čtyři dny poté, co francouzskému prezidentovi Jacquesu Chiracovi skončí mandát, plánuje Merkelová sérii bilaterálních setkání s vůdci EU v Berlíně, aby pomohla dokončit německý návrh smlouvy. V Berlíně však existují obavy, že se vůdci EU veřejně přihlásí k určitým pozicím ohledně ústavy ještě před tím, než se tato jednání uskuteční, což možnost dohody ještě více zkomplikuje. Německé představitele znepokojilo, když kandidátka na francouzskou prezidentku Ségolene Royalová nedávno přislíbila, že pokud by byla zvolena, požadovala by, aby se ve Francii uskutečnilo nové referendum o ústavě v roce 2009 a aby byly k textu přidány určité dodatky."Každý v členských státech musí dělat, co je v jeho silách, aby nám umožnil pracovat," řekl německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. "Mohu je jen vyzvat, aby umožnili pokračovat ve vyjednávacím procesu a aby ho ještě více nekomplikovali svými veřejnými vyjádřeními," dodal.

Zdá se však, že volání po určité uváženosti dorazilo k hluchým uším. Polsko, jedna z devíti zemí EU, které smlouvu neratifikovaly, o víkendu uvedlo, že představí své vlastní návrhy o budoucí ústavě EU v březnu. Podobně jako Češi, Britové, Nizozemci a francouzský konzervativní prezidentský kandidát Nicolas Sarkozy, by Polsko preferovalo existující dohodu rozmělnit. Avšak Španělsko je jednou z řady zemí volajících pouze po dodatcích k existující ústavě, a to včetně požadavků ohledně postavení pracovníků či věcí týkajících se životního prostředí nebo imigrace.

Analytici se shodují, že Merkelová může usmířit rozbouřené pozice spíše než jiní evropští vůdci. Její popularita doma roste, neboť se snižuje tamní nezaměstnanost a daří se německé ekonomice. Nemá na sobě nálepku "smolaře", která měsíce provází Chiraka či britského premiéra Tonyho Blaira. A navíc obratně umístila Německo mezi soupeřící tábory příznivců a odpůrců ústavy a pochybovače.

Různá vyjádření politiků, která se objevila v uplynulém týdnu po Evropě, však možná Merkelové naznačila, jakým výzvám bude čelit při své snaze přivést rozdělenou Evropu v debatě o ústavě zpět na jednu kolej.

Autor: ČTK

Foto: Petra Mášová