Veřejné zakázky jsou oblastí, která je napříč členskými zeměmi Evropské unie ohrožena korupcí. Plyne to ze zprávy o stavu korupce v EU, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Mezi návrhy, jak tuto situaci řešit, komise zmiňuje nejen potřebu posílit vnitřní i vnější kontrolní mechanismy v celém cyklu výběru i při samotné zakázce, ale i posílení sankcí.
"Korupce podkopává důvěru občanů v demokratické instituce a vládu práva, poškozuje evropskou ekonomiku a členským zemím snižuje potřebné daňové příjmy," prohlásila dnes při představování zprávy evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová. Podotkla, že ačkoliv členské země v posledních letech v boji s korupcí vykonaly mnohé, dnes zveřejněná zpráva ukazuje, že to nestačilo.
Materiál, který původně chtěla komise představit už loni v létě, je snahou zmapovat situaci v oblasti, která evropskou ekonomiku podle odhadů ročně stojí okolo 120 miliard eur (asi 3,2 bilionu korun).
Stav veřejných zakázek je přitom v této souvislosti významný, přibližně pětinu hrubého domácího produktu EU totiž každoročně vydají nejrůznější úřady a instituce po celé unii na nákup zboží, práce či služeb.
Korupce v této oblasti je tak podle zprávy jasnou překážkou soutěže na evropském vnitřním trhu. Mezi kroky, které komise v materiálu navrhuje ke zlepšení situace, nechybí volání po systematickém využívání odhadů korupčních dopadů u zadávání tendrů a potřeba co největší průhlednosti při domlouvání i provádění zakázky.
Posílit je prý potřeba také vnitřní i vnější kontrolu celého cyklu od zadávání po skutečnou realizaci kontraktu. Preventivním opatřením by pak mohla být větší míra informovanosti o potřebě odhalovat korupční praktiky na všech úrovních i vyšší sankce za porušení pravidel.
Napříč Evropskou unií materiál připomíná, že korupce bývá výraznější na místní či regionální úrovni, kde jsou kontroly obvykle slabší než na úrovni centrálních úřadů.
Zpráva také uvádí, že vážným a s korupcí souvisejícím problémem v mnoha členských zemích je míra integrity na politické scéně a nedostatečná odpovědnost politických elit. Pokud už existují nějaké kodexy chování politiků, často chybí kontrola jejich dodržování či alespoň nějaké postihy, pokud dodržovány nejsou.
V některých případech prý nedostatečná odpovědnost vedla k pocitu až beztrestnosti politických elit.
V širším kontextu pak podle zprávy tato problematika souvisí s financováním politických stran.
U některých členských zemí proto zpráva připomíná vysokoprofilové korupční kauzy spojené s nelegálním financováním stran a politiky, jinde zmiňuje kupování hlasů voličů a další pochybné formy jejich ovlivňování.
Odvětvími nejohroženějšími korupcí jsou v mnoha členských zemích podle zprávy rozvoj obcí a měst, stavebnictví a zdravotnictví. Nedostatky zpráva zmiňuje také v nedostatečném dohledu nad státními firmami, který jejich otevřenost vůči korupci zvyšuje. Jen v některých státech pak zůstává problémem takzvaná drobná korupce.
Mezi řešeními, která zemím EU zpráva doporučuje, nechybí potřeba posílit odpovědnost a integritu odpovědných úředníků, "vyladění" a posílení vnitřní kontroly na úřadech či posílení systémů, které mohou korupci odhalovat.
Zlepšit by některé státy měly přinejmenším pravidla upravující otázky střetu zájmů, posílit boj s korupcí v nejohroženějších odvětvích či oblastech státní správy a zlepšit výkon soudů, veřejných žalobců i vyšetřovatelů. Zmíněna je také potřeba větší transparentnosti státní správy.
Komise také zdůrazňuje potřebu důsledného vyšetřování korupčních případů spojených s politikou a politiky, funkční ochranu oznamovatelů korupčního chování či posílení průhlednosti při lobbingu. Potřeba je prý také omezit rizika úplatkářství ze strany zahraničních firem, především v sektorech jako obrana.
Vzniknout by také měl efektivní způsob kontroly státních a státem ovládaných firem, který by se zabýval korupčními riziky okolo nich.
K vypracování dnes představeného materiálu Evropské komisi posloužily údaje z už existujících mechanismů sledování problematiky korupce, ale také informace od úřadů členských zemí, nevládních organizací, expertů a akademické sféry.
Tři čtvrtiny obyvatel Evropské unie jsou přesvědčeny, že korupce je v jejich zemi rozšířený problém, a více než polovina si myslí, že se situace v posledních třech letech zhoršila. Podobný názor dávají najevo i evropské firmy.
Plyne to z průzkumu Eurobarometru, který dnes zveřejnila Evropská komise v souvislosti se svou první zprávou o stavu korupce v členských zemích unie.
Česko, kde o korupci jako velmi rozšířené mluvilo 95 procent respondentů, je v pětici států EU, kde je takový názor nejčastější. Pro 71 procent českých firem je korupce překážkou pro podnikání.
"Míra korupce se liší, ale tento problém ovlivňuje všechny členské státy. Neexistují bezkorupční zóny," poznamenala na tiskové konferenci v Bruselu eurokomisařka Malmströvá. Zdůraznila však také, že komise ve zprávě nedělala žebříček zemí podle úrovně korupce v nich.
O tom, že je korupce v jejich zemi výrazná, jsou nejčastěji přesvědčeni Řekové, kladně na tuto otázku odpovědělo 99 procent z nich. V Itálii to bylo 97 procent respondentů. Stejné procento lidí jako v ČR, tedy 95 procent, mělo tento názor ve Španělsku a Litvě. Přesné procento lidí, kteří jsou přesvědčeni o rozšíření korupce v jejich zemi, je na celounijní úrovni 76 procent.
Přímou osobní zkušenost s korupcí, tedy účast na takovém chování, či možnost vydat o něm svědectví, však uvádí jen osm procent dotázaných. A z těchto osmi procent jen 12 procent v průzkumu uvedlo, že případ skutečně ohlásilo. Nejčastěji lidé o osobní zkušenosti s korupčním jednáním hovořili v Litvě (25 procent), na Slovensku (21 procent) a v Polsku (16 procent), nejméně ve Finsku a v Dánsku (po třech procentech).
Země na severu Evropy jsou jediné unijní státy, kde většina pokládá korupci za výjimečný jev. V Dánsku to uvedlo 75 procent, ve Finsku 64 procent a ve Švédsku 54 procent respondentů průzkumu Eurobarometr.
Česko je na horních příčkách tabulky také u otázky, zda se korupce v zemi v posledních třech letech zhoršila. Myslí si to 76 procent dotázaných českých občanů. Od roku 2010 do loňska přitom v ČR vládla vláda, která se profilovala jako protikorupčně zaměřený kabinet. Stejné procento platí pro Slovinsko, ve Španělsku takto odpovědělo 77 procent respondentů. V Itálii kývlo 74 procent dotázaných, v Portugalsku 72 procent.
Podobný názor jako občané vyjadřovaly v průzkumu také evropské firmy. O korupci jako rozšířené hovoří 75 procent z nich.
V Řecku je to opět 99 procent, ve Španělsku a Itálii shodně 97 procent, v ČR a Slovinsku po 94 procentech a na Slovensku 92 procent. Nad 90 procent se dostalo ještě Maďarsko, Rumunsko, Portugalsko a Chorvatsko.
Jako problém vlastní pro podnikání korupci uvedlo 43 procent evropských firem, nejčastěji (71 procent) v České republice, následované Portugalskem (68 procent), Řeckem a Slovenskem (po 66 procentech).
Nejčastěji o korupci mluví představitelé stavebních firem, 79 procent z nich. Nejméně, "jen" v 62 procentech, ji zmiňují telekomunikační a informační společnosti.
Skoro polovina (47 procent) firem v EU míní, že jedinou cestou, jak uspět v podnikání v jejich zemi, jsou správné politické konexe. Nejčastější korupční praktikou uváděnou v průzkumu bylo prosazování vlastní rodiny v podnikání či v politických institucích (43 procent), následované daňovými podvody a neplacením daně z přidané hodnoty (42 procent).
Třetina firem, přesně 32 procent, které se ucházely o veřejné zakázky, uvedla, že kontrakt nedostaly kvůli korupci.
Přes polovinu dotazovaných společností to uvedlo v Bulharsku (58 procent), na Slovensku (57 procent), na Kypru (55 procent) a v Česku (51 procent).
