Nizozemí, respektive Nizozemsko je od časů středověku symbolem pro větrné mlýny a využití jimi produkované energie - nyní elektrické. Větrná energetika ale nestačí, a tak chtějí Nizozemci postavit další jaderné reaktory. Jeden z nich by mohl stát u německých hranic. Havárie v japonské elektrárně Fukušima 1 nizozemské vládní politiky v jejich atomových záměrech nijak nezviklala.
Nejnovější demonstrace proti energii z jádra, kterou Nizozemí zažilo, byla mlčenlivá. V Middelburgu na jihu země se sešly tři stovky lidí, kteří si tichým pochodem připomněli oběti ničivého zemětřesení a vln tsunami v Japonsku. V Middelburgu sídlí koncern Delta, který o několik kilometrů dále provozuje atomovou elektrárnu Borssele. Je to jediné jaderné zařízení, který v současnosti dodává elektřinu do sítě. Holanďané mají ještě druhou jadernou elektrárnu v Dodewaardu, ale ta je od roku 1997 odstavená.
Současný stav by ale neměl trvat dlouho. Energetické koncerny a vláda v Haagu plánují další atomová zařízení. Diskutuje se o třech lokalitách, jedna z nich leží hned u hranic se Spolkovou republikou.
Katastrofou v Japonsku ani nynějšími jadernými tanečky (stop vystoupení z vystoupení z jaderné energie...) v Německu se nizozemská vláda nechce nechat nijak ovlivnit.
Příslušný ministr hospodářství Maxime Verhagen prohlásil, že není důvod měnit dosavadní vládní kurs nebo následovat příkladu Berlína, který aktuálně odstavil na tři měsíce sedm nejstarších jaderných elektráren. Možnost, že by v Nizozemí a jeho jaderných zařízeních došlo k takzvanému tavení jádra, je menší než jednou za milion let, argumentuje Verhagen.
Jadernou energii podporují obě vládní strany, liberální VVD a křesťanskodemokratická CDA. Menšinová koalice se v této otázce může spolehnout i na stranu PVD antiislamisty Geerta Wilderse, s nímž má kabinet dohodu o spolupráci a podpoře v parlamentu. "Jsme ještě stále závislí na ropě ze zemí jako Libye nebo Tunisko. Toho bychom se měli zbavit a v takovém případě nelze vylučovat čistou energii, již lze získávat z jádra," prohlásil poslanec VVD René Leegte.
Německé moratorium na některé jaderné elektrárny označil nizozemský europoslanec Lambert van Nistelrooij (CDA) za "emocionálně motivované a zbytečné".
Němci nemají k odstavení elektráren vůbec žádný důvod, přizvukuje mu holandský expert a novinář Karel Knip v listu NRC Handelsblad. Podle něj šlo ze strany Berlína o "politický aktivismus a ukvapenost".
Koncern Delta chce ještě letos požádat o povolení výstavbě dalšího bloku jaderné elektrárny Borssele (2500 megawattů).S výstavbou by se mělo začít roku 20154.
Plány na další výstavbu jaderných zařízení mají v zemi politickou většinu. Jako místa dalších elektráren se zvažují Maasvlakte u Rotterdamu a Eemshaven. Pravděpodobnější je zatím druhá jmenovaná lokalita na severu země, pouze deset kilometrů od hranic s Německem.
Reaktor v Eemshavenu by měl stavět koncern Electrabel, který se však oficiálně k věci nevyjadřuje. Nepřímo to ovšem potvrzují jak ministr Verhagen, tak lokální politici. Koncern už si zajistil pro jadernou elektrárnu pozemky.
V zemi větrníků, dřeváků a tulipánů utichly protijaderné akce i diskuse už před dlouhou řadou let. Mělo se za to, že jaderná energie je výběhový model. Od roku 2010 je ale na politické scéně všechno jinak. Protiatomové protesty se proto budou muset nejprve probudit z letitého zimního spánku.
Vedle zmíněných dvou jaderných elektráren, jedné v provozu a druhé odstavené, jsou v Holandsku ještě dva malé výzkumné reaktory. A sice v Delftu a Pettenu.
V Almelo stojí továrna Urenco na obohacování uranu. Zařízení "proslavil" hlavně otec pákistánské jaderné bomby Abdal Chán, který v Urenco pracoval a získal tam všechny poznatky nutné k sestrojení bomby. Přes Chána se příslušné poznatky rozšířily i do Íránu, Libye a Severní Koreje.
