Prioritou zemí visegrádské čtyřky při jednáních o odchodu Británie z Evropské unie bude budoucí právní postavení občanů Evropské unie v Británii a finanční závazky Spojeného království vůči evropské sedmadvacítce. Na jednání ve Varšavě se na tom shodli premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska (V4). Šéfové středoevropských vlád rovněž znovu odmítli spojování debaty o migraci s návrhy na krácení dotací zemím, které odmítají přijímat uprchlíky.
Polská premiérka Beata Szydlová řekla, že visegrádská čtyřka usiluje o spořádaný odchod Británie z unie, vyváženou dohodu a přátelské vztahy mezi Londýnem a sedmadvacítkou po takzvaném brexitu. V souvislosti s odchodem Británie by se mělo podle ní hovořit i o další reformě EU.
Státy visegrádské čtyřky chtějí co nejvíce ovlivnit mandát vyjednávačů, aby obsahoval i zájmy střední Evropy, zdůraznil český premiér Bohuslav Sobotka. Jedním z hlavních zájmů je podle něj i udržení přístupu exportu na britský trh, aby v důsledku brexitu nedošlo ke ztrátě pracovních míst například u českých vývozců.
Slovenský premiér Robert Fico upozornil, že postavení Británie po odchodu z unie nemůže být lepší, než postavení kteréhokoli členského státu. Byla by to podle něj "životní chyba" EU.
Kromě otázky brexitu premiéři visegrádských zemí hovořili také o migraci. Znovu zopakovali, že odmítají návrhy na krácení evropských dotací těm zemím, které odmítají uprchlíky. V4 se nepodvolí vydírání z Bruselu, uvedla premiérka Szydlová. Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že občané Německa a Rakouska klidně spí za peníze maďarských daňových poplatníků. Chrání je podle něj migrační opatření přijatá maďarskou vládou. Protesty proti politice Budapešti, včetně rozsudků evropských soudů, Orbán odmítl jako projevy "migračního byznysu".
"Máme shodný, jednoznačně odmítavý postoj k povinnému přerozdělování uprchlíků. Odmítáme spojovat debatu o reformě azylového systému s evropskými fondy, které jsou nástrojem soudržnosti a nemohou být využívány jako nátlakový prostředek," prohlásil Sobotka. Fico v této souvislosti uvedl, že z každého eura z unijních fondů získávají 70 až 80 centů západní firmy.
Další jednání předsedů vlád V4 bylo věnováno spolupráci na poli inovací, podpory začínajících firem (tzv. start-upů) a digitalizace ekonomiky, a to přímo na varšavském setkání inovátorů ze střední a východní Evropy, CEE Innovators Summit. Toho se zúčastnily i české firmy z kategorie inovativních start-upů, například společnost Beenode s "hledačem věcí", který umožňuje za pomoci mobilní aplikace a čipu kontrolovat či vyhledat hledané předměty, jablonecký Flydeo specializující se na výrobu dronů, či Corinth, jehož vzdělávací interaktivní počítačový program Corinth Classroom se používá již ve 109 zemích.
Sobotka na závěr usoudil, že ani rozdílné názory na setrvání bývalého polského premiéra Donalda Tuska - navzdory odporu Varšavy - v čele summitů EU nepoznamenaly varšavské jednání, které se pragmaticky soustředilo na budoucí záležitosti. "Nejsou tady (ve V4) nějaké vnitřní problémy. Samozřejmě jsou vnitřní odlišnosti, ale ty byly vždy a budou i do budoucna. Jsme schopni vnímat to podstatné, co drží V4 pohromadě, a jednoznačně jsme se dohodli na společném postupu v řadě otázek," řekl českým novinářům.