Spory dvou hlavních jazykových belgických skupin - Vlámů a Valonů - se dotýkají i místní armády. Zhruba sedm belgických generálů z deseti totiž tvoří většinoví Vlámové, což se některým představitelům menšinových Valonů nelíbí. Požadují rovnoměrné zastoupení. Píše o tom belgický list Le Soir.
Belgická armáda má 45 generálů, přičemž Vlámů je mezi nimi 31, tedy zhruba 69 procent. Dohody vlády, kterou spolu tvoří zástupci politických stran Vlámska i Valonska a jejíž sestavování kvůli sporům obou skupin trvalo rekordních 541 dní, ale obsahují pasáž počítající s "jazykovou rovnováhou" v ozbrojených složkách.
Právě to je také hlavním argumentem valonského poslance Denise Ducarma, který proti "vlámizaci" armády bojuje už delší dobu. Nyní Ducarme požaduje, aby se bral ohled na nynější situaci v lednu při jmenování nových generálů. Pokud se tak nestane, bude to prý představovat problém pro jeho stranu - Reformní hnutí (MR).
V mezinárodních misích a u nadnárodních organizací, jako je NATO, je zastoupení Vlámů ještě vyšší - činí 80 procent. V "rukou" vlámsky hovořících velitelů je i většina hlavních složek ozbrojených sil.
Spory obou jazykových komunit, které se týkají přerozdělení pravomocí a peněz mezi oba hlavní regiony, zemi sužují dlouhodobě. Belgie se pak v jejich důsledku zmítá řadu let v politické krizi, která vedla k pádu několika vlád a následným složitým jednáním o sestavení nového kabinetu.
Vlámové žijí spíše na severu a tvoří přes 60 procent z asi 10,5 milionu obyvatel Belgie. Valoni, kterých je kolem 40 procent, obývají jih země. Mezi nimi je dvoujazyčný Brusel, v němž nicméně většinu tvoří francouzsky hovořící Belgičané. Na východě Belgie žije také malá německy hovořící jazyková menšina.
