Francouzštinu by v pozici druhého hlavního jazyka vyučovaného ve vlámské části Belgie měla nahradit angličtina. Myslí si to alespoň vlámský ministr školství Pascal Smet, který se kvůli tomu dostal pod palbu kritiky. Francouzština je totiž v části Belgie úředním jazykem.
Angličtina je druhým nejvíce vyučovaným jazykem hned po domácí řeči ve školách v řadě evropských zemích včetně Česka. Belgie je však v tomto směru specifická, za což může to, jak je tato západoevropská země národnostně i geograficky poskládána.
Většinu obyvatel (přes 60 procent) tvoří vlámsky hovořící obyvatelstvo, které obývá hlavně severozápadní část země. Zbytek tvoří Valoni (francouzsky hovořící obyvatelstvo žijící na jihovýchodě země a v Bruselu). Na východě žije i malá německy hovořící menšina. Úředními řečmi jsou pak v Belgii hned tři jazyky: francouzština, vlámština a němčina
Spory dvou hlavních jazykových komunit - Vlámů a Valonů - stojí za současnou vážnou politickou krizí. Jejich předáci totiž nejsou schopni se dohodnout na potřebných reformách a sestavení nové vlády, přičemž tyto problémy se táhnou už řadu let.
"Angličtina je hodně žádaná," podotkl ministr Smer, který současně ale popřel, že by mělo jít o nějaký útok vůči Valonům. Podle něj by se tak měla vyučovat v angličtině třeba historie či zeměpis. "Valoni to už dělají, i když si pro tyto kurzy vybrali vlámštinu," podotkl.
V belgických školách i některých školkách je běžné, že se žáci učí některé předměty či část dne v nějakém jiném jazyku, přičemž dosud to ve Vlámsku bylo převážně ve francouzštině, zatímco ve Valonsku převažuje v těchto případech vlámština.
Někteří politici už nápad vlámského ministra označili ironicky za "brilantní". "Už nyní se mladí Vlámové vyjadřují ve francouzštině čím dál tím hůře," uvedla nacionalistická valonská strana FDF. "Tato iniciativa tento rozdíl mezi frankofonním obyvatelstvem a Vlámy jen prohloubí."
Kritici upozorňují, že podobné aktivity navíc mohou přikládat polínka do ohně, který se kvůli současným politickým přím v poslední době rozpoutal a kvůli němuž se opět intenzivněji začalo hovořit o tom, že by se Belgie mohla časem rozpadnout vedví.
