Pohřební ceremonie islandských Vikingů si mimo jiné vyžádaly oběti v podobě zdravých koní. Jak ukazuje nová studie vědců z univerzity v Oslu, v rámci pohřbívání vlivných členů komunity byli zabíjeni hřebci, kteří pak byli spolu se zemřelým uloženi do hrobu. Informaci přinesl server Daily Mail.
Vědci zjistili, že koně byli v produktivním věku a zcela zdraví. Vikingové ale zabíjeli také klisny, které potom podle názoru expertů sloužily jinému účelu - k následné hostině.
"Je oprávněné se domnívat, že Viking, k němuž byl do hrobu uložen kůň, musel mít určitý vliv a moc. Proto bychom se rádi dozvěděli více i o samotných koních, například jakého byli pohlaví," uvedla doktorandka Albína Hulda Pálsdottirová z oddělení biologických věd na univerzitě v Oslu.
Vědci analyzovali DNA ze zhruba 150 vzorků koňských zubů nebo kostí, které v hrobech islandských Vikingů našli. Jejich pohlaví se však dalo jen těžko určit. "Morfologické pohlavní metody nelze použít, když jsou kostry ve špatném stavu," konstatovala Sanne Boessenkoolová, rovněž z univerzity v Oslu.
Nakonec se však podařilo z jednotlivých hrobů analyzovat pozůstatky 19 různých koní, přičemž až na jednu výjimku vždy šlo o samce. "Je tedy namístě si myslet, že zabíjení mužských, a někdy i agresivních zvířat bylo součástí pohřebních rituálů, jež měly ukázat symbol moci zemřelého," vysvětluje archeolog Rúnar Leifsson z Islandské agentury pro kulturní dědictví.
Byli pohřbíváni jen muži?
Podle vědců byli koně většinou zabíjeni ostrým úderem do čela nebo jim byla rovnou setnuta hlava. Archeologové dosud našli jen zlomek hrobů islandských Vikingů, přibližně tři sta padesát, přičemž ve většině z nich byli muži středního věku. Populace Vikingů se kolem roku 930 odhaduje na devět tisíc.
"Je pozoruhodné, že v hrobech na Islandu najdeme téměř výlučně muže středního věku. Nenašli jsme skoro žádné děti a jen velmi málo žen. Nevíme tedy, jak byl zbytek obyvatelstva pohřbíván. Možná, že je ukládali do bažin nebo je potopili v moři," spekuluje Leifsson.
