Slováci v sobotu rozhodnou o novém složení svého jednokomorového parlamentu. Favoritem jsou sociální demokraté (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, kteří ale podle průzkumů veřejného mínění přijdou o dosavadní většinu v Národní radě. Kampaň poznamenaly migrační krize i protesty učitelů a zdravotních sester. Nová vláda převezme v létě historicky první slovenské předsednictví v Evropské unii.
Na 4,4 milionu oprávněných voličů si může vybrat z více než dvou desítek stran a hnutí, z nichž asi třetina má reálnou šanci dostat se do sněmovny. Jasným vítězem by měl být Směr-SD, který podle sondáží ovšem nezopakuje výsledek z předčasných voleb v roce 2012, kdy získal 44,4 procenta hlasů.
"Nedovolíme, aby naše cíle ohrozili migranti a politická nestabilita. Děláme pro lidi a chráníme Slovensko," prohlašoval Fico v předvolením spotu své strany.
Právě výroky o potřebě chránit Slovensko před přílivem migrantů, vyzdvihováním rizik spojených s migrační krizí, odmítnutím kvót na přerozdělování migrantů v rámci EU a podáním žaloby vůči tomuto rozhodnutí většiny unijních států udával Fico již loni tón předvolební kampaně. Čelil sice kritice opozice a části médií, že téma migrační vlny, která Slovensko přímo nezasáhla, zneužívá v souboji o hlasy voličů, ale preference strany byly vysoké a zaručovaly Směru-SD opětovný zisk většiny parlamentních křesel.
V lednu a na začátku února do kampaně zasáhly hromadné výpovědi zdravotních sester a stávka části učitelů kromě jiného za vyšší mzdy. Ačkoli protestní akce zdravotníků chod většiny nemocnic neochromily a učitelé základních a středních škol nakonec stávku přerušili, aniž dosáhli splnění svých požadavků, nelichotivý stav slovenského zdravotnictví a školství se dostal do popředí kampaně i na přední místa zpravodajství slovenských medií. Opozice také častěji začala zmiňovat přešlapy Ficovy vlády včetně předražených nákupů ve zdravotnictví či udělování štědrých zakázek dříve málo známým firmám. Právě v té době začaly preference Směru-SD klesat, udržely se však kolem 30 procent.
Fico se opakovaně nechal slyšet, že voliči rozhodnou buď o stabilní vládě s účastí jeho Směru-SD, nebo o zopakování široké koalice stran pravého středu, kterou nazval "pravicovým slepencem". Strany pravého středu vytvořily na Slovensku vládu již v roce 2010, kabinet premiérky Ivety Radičové se ovšem už po roce a čtvrt rozpadl kvůli otázce pomoci zadluženým zemím eurozóny; předčasné volby pak přesvědčivě vyhrál Směr-SD.
Hlavním vyzývatelem Směru-SD v nynějších volbách je podle většiny sondáží nová strana Síť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky, jejíž popularita ale výrazně zaostává za preferencemi sociálních demokratů. Síť vsadila na novou generaci lidí v politice, na potřebu zamezit klientelismu a odmítla povolební koalici se Směrem-SD.
Mezi nejpopulárnější politická seskupení v zemi se zařadila nacionalistická Slovenská národní strana (SNS), jež byla součástí vládní koalice v letech 2006-2010, kdy byl Fico poprvé premiérem. Právě SNS, opoziční stranu Most-Híd a křesťanské demokraty (KDH) představitelé Směru-SD označili za standardní strany, s nimiž by po volbách upřednostnili jednání o zformování koalice. Případné spojenectví Směru-SD a SNS by na základě průzkumů mohlo mít mělo těsnou většinu v Národní radě.
Průzkum veřejnosti
Podle průzkumů veřejného mínění by se do parlamentu mohlo dostat až osm stran a hnutí, ale výsledky patrně ovlivní do poslední chvíle nerozhodnutí voliči a také volební účast. Několik stran a hnutí se v posledních průzkumech pohybovalo kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně. Mezi nimi je i neparlamentní hnutí Jsme rodina - Boris Kollár milionáře a podnikatele Borise Kollára, který se vymezil vůči dlouholetým politikům například heslem "Můžete mi věřit, nejsem politik".
V průzkumu jedné z agentur se zase až nad čtyři procenta dostala krajně pravicová strana Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko, která loni na Slovensku organizovala demonstrace proti imigrantům. Jejím lídrem je předseda Banskobystrického kraje (obdoba českého hejtmana) a pravicový radikál Marian Kotleba, který se netají kritikou vůči příslušníkům početné romské menšiny či sympatiemi k válečnému slovenskému státu a který NATO označil za zločineckou organizaci.
Na rozdíl od předchozích voleb v roce 2012 tentokrát platí na Slovensku hned dvojí moratorium. V období dvou týdnů před hlasováním je zakázáno zveřejňovat výsledky volebních průzkumů a poslední dva dny před volbami - tedy dnes a v pátek - strany již nemohou vést kampaň.
