Země Evropské unie by měly v rámci zpomalení současné vlny koronavirové nákazy pokročit v očkování proti nemoci covid-19 posilujícími dávkami a dokončení vakcinace dosud nechráněných lidí.
Vyzvala k tomu ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je čas na diskusi o povinném očkování, do něhož však EK nemá členským zemím právo mluvit. Dobrou zprávou podle ní je, že vakcíny pro děti od pěti do 11 let budou mít členské státy k dispozici 13. prosince. To je o týden dříve, než počítal původní plán.
"V této chvíli čelíme závažné výzvě na dvou frontách," řekla ve středu novinářům von der Leyenová v narážce na to, že vedle rychlého šíření varianty delta stojí EU před neznámým rizikem dosud neprověřené varianty omikron. Unijní země by proto i vzhledem ke slábnoucímu účinku vakcín měly co nejrychleji přikročit k očkování svých obyvatel posilující dávkou. Zároveň je potřeba přesvědčit dosud nechráněné lidi, aby se nechali naočkovat, řekla von der Leyenová. V celé sedmadvacítce je podle ní v současnosti plně očkováno 66 procent všech obyvatel. Zatímco některé země jako Portugalsko či Irsko již naočkovaly přes čtyři pětiny populace, například balkánské státy jsou sotva na čtvrtině.
Firmy Pfizer a BioNTech podle von der Leyenové slíbily, že urychlí produkci vakcín, kterými budou moci členské země začít očkovat mladší děti již za necelé dva týdny. Původně je přitom měly dostat až 20. prosince.
Šéfka EK se také vyjádřila k otázce povinného očkování, které chce zavést například Rakousko, mluví o něm budoucí německý kancléř Olaf Scholz a diskutuje se o něm také v Česku.
"Myslím, že tato diskuse je namístě," prohlásila německá politička. Zdůraznila ovšem, že jde jen o její soukromý názor a Evropská komise nehodlá státům do jejich výsadní pravomoci mluvit.
