Ochota vstoupit do Evropské unie je v Norsku na nejnižší úrovni v historii. Ještě v roce 1994 zamítli Norové v referendu členství v EU rozdílem necelých pěti procent hlasů.
K sedmadvacetičlennému evropskému bloku se odmítá připojit 79,8 procenta Norů, zatímco pro by bylo jen 12,6 procenta. Zbývající respondenti na otázku institutu Sentio nedokázali odpovědět. Odpor k unii je rovnoměrně rozložen mezi všechny věkové skupiny a města i vesnice. Sentio tvrdí, že doposud v průzkumech veřejného mínění nezjistil tak nízkou podporu členství v EU.
Norská průmyslová federace (NHO) za bídným probruselským výsledkem vidí současnou evropskou krizi. NHO také dodává, že v Norsku v současné době nejsou žádné strany nebo názoroví představitelé, kteří by považovali členství za důležitý krok.
Odmítavý postoj Norů ke vstupu do EU je tradiční. Například v září 2007, kdy byl nesouhlas rovněž historicky rekordní, s ním nesouhlasilo 53 procent lidí, 36 procent by Bruselu svůj hlas dalo a zbývajících 11 procent by volit nešlo.
Tato severská země již prošla dvěma referendy, ve kterých obyvatelé vstup do evropského bloku odmítli. Při prvním referendu před 39 lety tehdejší Evropské hospodářské společenství, předchůdce nynější EU, prohrálo o sedm procent. Při druhém referendu, které se v Norsku konalo současně se Švédskem a Finskem v roce 1994, bylo členství v EU zamítnuto rozdílem necelých pěti procent hlasů.
Ačkoli Norsko není součástí EU, s unií úzce spolupracuje i díky členství v Evropském hospodářském prostoru a tím, že vstoupilo do takzvaného schengenského prostoru, v jehož rámci nejsou mezi členskými státy uplatňovány kontroly na hranicích.
