Srbský prezident Aleksandar Vučić v druhý, závěrečný den návštěvy Bosny a Hercegoviny znovu ujistil, že Srbsko je přítelem Bosny a nikdo z Bosňanů se ho nemusí bát. V pátek v Sarajevu jednal o posilování politické, ekonomické a sociální spolupráce s bosenským premiérem Denisem Zvizdičem, ve čtvrtek prakticky o tomtéž hovořil s tříčlenným předsednictvem, které je kolektivní hlavou bosenského státu.
Vučić na tiskové konferenci, kterou po jednání uspořádal společně se Zvizdičem, řekl, že Srbsko nikdy nezpochybňovalo územní celistvost Bosny ani nezasahovalo do jejích vnitřních záležitostí. "A tak tomu bude i nadále," uvedl.
"Nemusíme zapomínat na minulost, ale musíme se soustředit na budoucnost. Chci říci, zejména kvůli bosenským médiím, že není třeba, aby někdo dělal ze Srbska strašáka. Je skutečným přítelem Bosny a Hercegoviny," ubezpečoval srbský prezident.
Zvizdić na druhé straně nazval Srbsko partnerem své vlády. "Sdílíme stejný prostor a stejný záměr stát se členem Evropské unie a náš historický, zeměpisný a geostrategický prostor nás směřuje k sobě navzájem. Společně můžeme být novým trhem a vytvářet nová pracovní místa, což je cíl každé vlády," konstatoval bosenský premiér.
Sdělil rovněž, že se pravděpodobně už v listopadu uskuteční společné zasedání vlád obou zemí, na němž se bude hovořit o realizaci již uzavřených dohod i o budoucích projektech. Uskutečnit by se podle něj mělo v Srbsku.
I Zvizdić, stejně jako ve čtvrtek předseda bosenského předsednictva Dragan Čović, po setkání s Vučičem vyjádřil naději, že se již brzy podaří vyřešit poslední čtyři menší sporné body na společné hranici Srbska a Bosny. V podobném duchu o této otázce hovořil i srbský prezident.
O tom, že Srbsko respektuje územní celistvost Bosny a je jejím skutečným přítelem, ujišťoval Vučić i po čtvrteční schůzce s bosenským předsednictvem. Čović mimo jiné zmínil, že by členové předsednictva mohli brzy, možná ještě do konce roku, zavítat do Bělehradu.
Vztahy mezi oběma bývalými jugoslávskými republikami jsou do pátka poznamenané válkou z první poloviny devadesátých let. Zejména Bosňáci (dříve Muslimové), kteří tvoří zhruba polovinu obyvatel Bosny, chovají vůči Srbsku nedůvěru. Mimo jiné i kvůli separatistickým tendencím, jež se projevují v Republice srbské (RS), části Bosny většinově obývané Srby a požívající značné autonomie.
