Německá země Sasko, která sousedí se severozápadními Čechami, má na východě Německa dlouhodobě největší hospodářskou dynamiku. Začíná však nejvíce trpět stárnutím a vystěhováváním obyvatelstva. Projevuje se to na růstu, pracovním trhu, vzdělávání a v neposlední řadě na státních financích.
"Máme sice ještě prostor na rozhodování, ale musíme jednat rychle," reaguje zemský ministerský předseda Georg Milbradt. Jeho vláda se tím zabývá už léta, neboť demografická změna probíhá v Sasku rychleji než ve zbývajících patnácti spolkových zemích. Průměrný věk činí 44,4 let a do roku 2020 se zvýší na 49 let. Každý třetí Sas tak bude brzy starší 65 let.
Současně se razantně snižuje počet obyvatel. Od přelomového roku 1989, kdy se začala hroutit tehdejší Německá demokratická republika, se počet snížil z pěti na 4,3 milionu. Pro rok 2020 se předpovídá jen 3,8 milionu. Pro představu to znamená, jako by se největší saská města Drážďany, Lipsko, Chemnitz a Zwickau během třiceti let zcela vylidnily. Důvodem je jak útěk obyvatel na západ země za lepším uplatněním, tak nízká porodnost a stárnutí.
Exodus místních obyvatel postihl zejména venkov
Vystěhovalecká vlna je bolestná zkušenost, která v Sasku postihuje takřka každou rodinu na východě Německa. Tuto část země roku 1989 opustily statisíce lidí. Absence "nenarozených dětí" se projevuje i tím, že se kvůli nedostatku žáků už musely na východě uzavřít stovky škol.
Lidé však naříkají na stát, že zavírá školy. Nezřídka zapomínají na to, že politika reaguje na důsledky lidských rozhodnutí a musí šetřit peníze těch, kdo v regionu zbyli. Změnami ve východním Německu se zabývají mnozí experti a nemálo jich považuje tyto změny za úpadek.
Všude je přitom patrný paradox: vedle vzmáhajících se center, jako jsou Drážďany, odumírají celé pásy země. Přes celkovou vysokou nezaměstnanost, která v Sasku přesahuje 14 procent, je třeba na venkově patrný nedostatek pracovních sil. Brzy to prý může začít tlumit hospodářský vývoj.
Úpadku čelí i západní Německo, zatím si však neví rady
Západoněmecké rostoucí regiony dosud byly s to řešit nedostatek některých odborností pomocí přistěhovalců z východu státu. Na pracovní trh nyní ale přicházejí ročníky se slabší porodností a zápas o "lepší" ruce a hlavy přitvrdí.
To, co je příznačné pro východ Německa, například desetitisíce opuštěných a vylidněných bytů, se podle demografů začne brzy projevovat i na západě. Proto experti východ považují za jakousi demografickou naučnou laboratoř státu. Vystěhovalecká vlna takového rozsahu zřejmě západ nečeká, ale může se projevovat třeba útěkem ze sociálních systémů do sféry černého pracovního trhu.
"Neexistuje mapa, která by ukazovala krátkou a jednoduchou cestu," říká zemský premiér Milbradt. Finanční expert soudí, že podobně jako v největší německé zemi Bavorsku se musí především zastavit nové zadlužování. Jen tak bude podle něj moci spolková země zůstat akceschopná.
Foto: archiv
