Pod výrazem "vykrádač hrobů" si člověk nejspíše představí lupiče, kteří už po tisíciletí plení hrobky z časů faraonů v Egyptě. Hroby se však vykrádají i dnes v Evropě, včetně Česka. Zatímní vrchol rabování na místech posledního odpočinku člověka zažívá nyní Francie.
Tamní policii se v uplynulých týdnech podařilo zadržet téměř při činu řadu lidí, kteří otevírali většinou čerstvé hroby a kradli mrtvým ozdoby z drahých kovů a zlaté zuby. Nejde však o ojedinělé případy jako v minulosti, ale o mezitím široce rozšířenou praxi.
Jeden z dopadených zlodějů měl v kapse deset zlatých zubů, jež vylomil na hřbitově nebožtíkům. Někteří lapkové si odnášejí celé lebky, z nichž vybírají zlato až na jiném, bezpečném místě.
Podle policie povzbuzuje zloděje v jejich ohavné činnosti cena zlata, která od uplynulého roku stoupala strmě vzhůru. Mezi zatčenými z konce letošního listopadu jsou tři hrobníci ze hřbitova Pantin na sever od Paříže. Jsou podezřelí z okradení desítek mrtvých.
I když hřbitov Pantin není tak proslulý jako Père-Lachaise či Montparnasse, jde o největší lokalitu, kde se pohřbívají obyvatelé francouzské metropole. Je na ní přibližně 200 tisíc hřbitovních míst.
Čtyři vykrádači hrobů, jež policie zatkla začátkem prosince, na sobě měli hornické helmy a rukavice. Boty byly čerstvě zamazané od hlíny. Pařížský starosta Berrnard Delanoe vyslovil nad rabováním hrobů rozhořčení a nařídil městským úřadům, aby posílily ostrahu hřbitovů.
Velmi obtížné je však už jen samotné hlídání hřbitovů pomocí bezpečnostních kamer. Jen hřbitov Pantin, na němž bylo od jeho založení roku 1886 pohřbeno přes milion lidí, má rozlohu 107 hektarů.
Podle ministra vnitra Manuela Vallse má Francie problém s ilegálními dílnami recyklujícími zlato a jiné drahé kovy, které často pocházejí z loupeží.
Policie rozbila v listopadu síť zločinců, kteří působili u vlakového nádraží Saint Denis na severu Paříže. Zlato tam nosili zloději z celého hlavního města a okolí. Nikdo se jich neptal na jeho původ.
Kriminálníci se podle Vallse rychle přizpůsobují měnící se situaci. Nyní je vysoká poptávka po zlatě, tak se jim věnují.
Cena žlutého kovu sice v roce 2012 nepřekročila očekávanou symbolickou hranici dvou tisíc dolarů za trojskou unci, nadále však trval zvýšený zájem o investiční zlato. Jeho cena překročila hranici půldruhého tisíce dolarů za trojskou unci již v polovině roku 2011 a po celý letošek se nad ní udržela. K dnešnímu dni se cena trojské unce zlata pohybuje okolo 1660 dolarů.
