Začínající bulharské předsednictví EU věří, že se mu v příštím půlroce podaří odblokovat jednu z nejsložitějších diskusí mezi členskými zeměmi bloku, tedy debatu o reformě azylového systému unie. Řekla to bulharská ministryně pro EU Liljana Pavlovová. Nevyloučila ovšem, že by se o konečné podobě reformy mohlo nakonec mezi členskými zeměmi rozhodovat většinovým hlasováním.
Evropskou unii už déle než rok v otázce reformy takzvaného dublinského systému dělí především možné přerozdělování migrantů podle kvót v případě krizové zátěže jedné z členských zemí. Jasně proti je především Česká republika a další země takzvané visegrádské skupiny, tedy Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Na nějaké podobě kvótového systému naopak trvá nejen Evropská komise, která jej do reformy na jaře 2016 navrhla, ale také státy jako Německo či Itálie, stále zatížená příchody migrantů ze severní Afriky.
Podle bulharského premiéra Bojka Borisova musí EU umět chránit svou vnější hranici a také rozlišovat mezi těmi, kdo prchají před válkou, a ekonomickými migranty.
Není však podle něj zároveň logické a spravedlivé, pokud by země na vnější hranici bloku vždy nesly plnou zátěž migrační krize. Upozornil však také, že migranti nechtějí být přesunuti například do Bulharska, jejich cílem jsou bohaté západoevropské země.
"Chtějí do Švýcarska, Rakouska, Německa. A když mluvíme o přemístění, tak je nemůžeme nutit, museli bychom je zavřít do táborů. To jde proti našim hodnotám a našemu chápání lidských práv," řekl Borisov. Novináře v Sofii zároveň upozornil na to, že jeho země dokáže svůj úsek vnější hranice bloku efektivním způsobem chránit.
Ministryně pro EU Pavlovová uvedla, že její země v roce 2015 jednorázový mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podpořila. Jeho praktické provádění ale nyní Bulhary vede k hledání způsobů, jak věc zefektivnit tak, aby skutečně byla praktická a funkční.
"Nyní nemůžeme garantovat, že přerozdělení migranti v (přidělené) zemi zůstanou. To nám nabízí základ k debatě, zda je to ten nejfunkčnější mechanismus, či zda bychom mohli nabídnout něco dodatečného, abychom jej zefektivnili," poznamenala.
Bulharské uvažování tak nyní, před začátkem expertních a diplomatických jednání, podle všeho směřuje k nějaké formě doplnění kvótového systému o páky zamezující druhotnému pohybu migrantů po unii. Předcházející předsednictví, včetně slovenského, se snažila především hledat způsob, jak prostřednictvím "pružné solidarity" plně či částečně nahradit povinnost přebírání uprchlíků jiným způsobem podpory členské země EU zasažené migrací.
O bulharských záměrech také s poslanci výboru pro občanské svobody europarlamentu v Bruselu diskutoval bulharský ministr vnitra Valentin Radev. Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského hovořil o nutnosti najít v této věci kompromis mezi východními a západními státy unie. "Oznámil, že otázky týkající se azylu a migrace budou probírány společně," doplnil Zdechovský.
"Nejsem jen optimistická, ale věřím, že nyní se všichni snaží skutečně najít řešení, protože už to vážně trvá moc dlouho a shoda pořád není," uvedla bulharská ministryně a připomněla, že i prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dali najevo potřebu řešení nalézt.
Pokrok však podle ní nebude možný bez stabilní vlády v Německu, kde se po parlamentních volbách stále formuje nový kabinet. V červnu, tedy na konci bulharského předsednictví, by prý mohlo být téma uzavřeno.
