Permanentní politická válka zastínila první výročí letecké katastrofy u Smolenska, při níž loni 10. dubna zahynul prezident Lech Kaczyński a mnoho dalších představitelů polského veřejného života.
Ačkoliv mnozí zpočátku v tragédii spatřovali šanci na usmíření znesvářených politických táborů, spory mezi nimi se naopak prohloubily. Dokládá to i program nedělních pietních akcí.
"Jsem pro autenticitu, ne pro předstírání," řekl v týdeníku Wprost předseda národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, dvojče tragicky zemřelého prezidenta, o oficiální nedělní tryzně.
Na varšavském hřbitově Powonzki, kde leží některé oběti neštěstí, se jí zúčastní prezident Bronislaw Komorowski a premiér Donald Tusk z liberální Občanské platformy. "Nepůjdu na divadýlko lidí, kteří mého bratra tím nejošklivějším způsobem uráželi, potom přispěli k jeho smrti a následně ho znovu uráželi," vysvětlil Kaczyński, šéf polské opozice.
Ačkoliv polští vyšetřovatelé ještě nedospěli k závěru, proč se letadlo s prezidentem na palubě zřítilo, a vyloučili jedině možnost atentátu, Kaczyński bezprostřední příčinu vidí v rozhodnutích ruské strany.
"Těžko říct, zda (rozhodnutí) bylo cílené, nebo zda to byl obyčejný nepořádek," řekl Kaczyński. Morální a politickou odpovědnost za katastrofu nese podle něho premiér Tusk a další politici z jeho strany.
Kaczyński si v neděli první výročí smrti svého bratra, švagrové i mnoha přátel připomene se svými sympatizanty před prezidentským palácem, kde se před rokem scházely tisíce Poláků šokovaných tím, co se stalo. Sem také každého desátého dne měsíce Kaczyński přichází položit květiny.
Jeho přívrženci, považující se za opravdové polské vlastence, tu vykřikují protivládní a protiruská hesla, domáhají se pravdy o příčinách katastrofy, pořádají pochodňové pochody. "Připravujeme se na manifestace, umožníme všem, kteří budou chtít, aby mohli dát najevo, co cítí. Doufám, že ty emoce budou umírněné," řekla varšavská primátorka Hanna Gronkiewiczová-Waltzová.
Podle čelných představitelů katolické církve i prezidenta Komorowského je první výročí katastrofy dnem, kdy by se slušelo ukončit smutek. "Hřbitov není naše svatyně ani náš domov, přichází okamžik, kdy se musíme vrátit ke každodennímu životu," vzkázal kardinál Kazimierz Nycz. Právo a spravedlnost ale jeho výzvu odmítá uposlechnout, smutek hodlá ukončit teprve tehdy, až bude v centru Varšavy vztyčen pomník na počest prezidentovi, jenž "padl" ve službě vlasti.
Letadlo loni havarovalo při pokusu o přistání na letišti v západoruském Smolensku. Polská delegace se tu chtěla poklonit památce tisíců Poláků, jež v nedaleké Katyni v roce 1941 zavraždila sovětská tajná policie NKVD. V sobotu se na tato pro Polsko osudová místa vydá první dáma Anna Komorowská s blízkými některých obětí letecké katastrofy.
Piloti se 10. dubna pokoušeli na smolenském letišti, za normálních okolností nepoužívaném, přistát, i když nad ním ležela hustá mlha. Podle ruského Mezistátního leteckého výboru (MAK) veškerá odpovědnost za neštěstí leží na posádce polského letadla a ruské orgány, včetně dispečerů na letišti, nemohou za nic.
I když závěry MAK zveřejněné v lednu vyvolaly v Polsku politickou bouři, prezident Komorowski se snaží v dialogu s Moskvou pokračovat. V pondělí se v Katyni, která je pro mnoho Poláků dodnes historickým traumatem, i ve Smolensku setká se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem. Podle polských médií prezidenti vyhlásí mezinárodní konkurs na pomník, jenž bude připomínat oběti smolenské katastrofy.
Letecké neštěstí u Smolenska v uplynulém roce ovládlo polskou politiku. "Dokud nebudou vysvětleny okolnosti katastrofy, bude se toto téma dál využívat v politice," říká politolog Bartlomiej Biskup z Varšavské univerzity. Půjde podle něj o jedno z hlavních témat v kampani před parlamentními volbami, které čekají Polsko letos na podzim.
Poláky neustálé politické debaty o smolenské katastrofě už rozčilují, tvrdí to aspoň skoro čtyři pětiny respondentů nedávného průzkumu institutu CBOS. Podle jiného průzkumu si více než dvě třetiny lidí myslí, že havárie nebyla řádně vyjasněná, skoro tolik dotázaných je také přesvědčeno o tom, že se tak nestane ani v budoucnosti.