Nejnovější kontroverzní maďarské výroky, jež opět kritizují okleštění Maďarska po první světové válce, tehdy nově vzniklé nové hranice (mimo jiné se Slovenskem) a dvě desítky let staré československé vodní dílo Gabčíkovo na Dunaji, rozdělily slovenskou politickou scénu. Zatímco opozice vyzvala k razantní reakci a dokonce i k odvolání slovenského velvyslance z Budapešti, vládní představitelé jsou spíše zdrženliví a tvrdí, že nechtějí vyvolávat zbytečné napětí.
Nejnověji pobouřily výroky šéfa maďarského parlamentu Lászlóa Kövéra, který v pondělních Hospodářských novinách nepřímo obhajoval opakující se maďarskou kritiku Trianonské smlouvy, jež po první světové válce vedla k okleštění Maďarska o značnou část jeho území a maďarského obyvatelstva.
"Od podepsání maďarsko-slovenské smlouvy za vlády premiéra Gyuly Horna (v polovině 90. let) Maďarsko nesčetněkrát znovu a znovu uznalo platnost existujících hranic," dodal přesto maďarský politik.
Kövér také bránil udělování občanství zahraničním Maďarům novou vládou v Budapešti. Rovněž tvrdil, že při výstavbě přehrady na Dunaji u slovenského Gabčíkova z přelomu 80. a 90. let přišlo Maďarsko o část území. "Slovenská strana velice brutálně změnila hranice. Maďarský stát hledal řešení prostřednictvím mezinárodního práva místo vojenské síly, kterou by vlastně mohl v takové situaci použít," prohlásil.
Na Kövérovy výroky na Slovensku nejdříve reagovala opozice. "Z Budapešti jsme dostali facku štiplavou jako feferonka," uvedla Oľga Algayerová, stínová ministryně zahraničí z nejsilnější opoziční strany, sociálně demokratického Směru-SD.
Ostřeji reagoval šéf nacionalistické Slovenské národní strany Ján Slota. "Bezodkladně je třeba stáhnout z Budapešti slovenského velvyslance, bezodkladně je třeba zrušit smlouvu o přátelství a spolupráci mezi Slovenskem a Maďarskem, kterou maďarská strana neustále hrubě a arogantně porušuje," prohlásil.
Zástupci koalice se vyjádřili až později, podle šéfa slovenského parlamentu Richarda Sulíka jeho maďarský protějšek v otázce přehrady u Gabčíkova lhal a znevážil slovenské občany. Připomněl, že mezinárodní soud v Haagu v roce 1997 dal za pravdu Slovensku, že hranice změněna nebyla.
"Vyhrožování vojenskou silou nepatří do dobrých sousedských vztahů," řekl.
Ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda důvod k další reakci nevidí, kontroverzními výroky se prý maďarští politici snaží odpoutat pozornost od domácích problémů. "Nebudu napomáhat Maďarsku odpoutávat pozornost od toho, že přijali vícero neevropských paragrafů," podotkl.
Toto stanovisko považuje politolog Michal Horský za nepřiměřené. Slovensko by mělo zvážit diplomatické kroky anebo stížnost u Evropské komise a analyzovat, proč vysoký představitel maďarské politiky nyní použil výroky o válečném stavu. "Stojí za to zvážit, zda Slovenská republika mimoděk nestoupla na kuří oko orbánovské velkomaďarské politice," řekl politolog listu Pravda.
Obavami, že Maďarsko má ambice sjednotit Maďary v okolních zemích do státu, jakým bylo předválečné Uhersko, se netají zejména opozice. Na pětimilionovém Slovensku totiž žije asi půlmilionová maďarská menšina. Poukazují také na zjednodušenou proceduru udělování maďarského občanství zahraničním Maďarům. Na přijetí nové maďarské ústavy, podle níž Budapešť nese odpovědnost za osudy Maďarů v zahraničí, však s kritikou reagovali také vládní poslanci.
Ti v parlamentě schválili prohlášení, v němž odmítli jakékoli exteritoriální účinky legislativy jiných zemí včetně základního zákona Maďarska.
László Kövér patří k zakládajícím členům vládní konzervativní strany Fidesz a je znám svými kontroverzními výroky. Patří k blízkým spolupracovníkům premiéra Viktora Orbána.
Slovensko-maďarské vztahy jsou dlouhodobě napjaté a vyhrotily se zejména za bývalé vlády, kdy Bratislava například znemožnila bývalému maďarskému prezidentovi Lászlóovi Sólyomovi vstup na slovenské území. Současná koalice pravého středu se pokouší o opětovné sblížení se svým jižním sousedem.
