Zpackané zásahy
Vyšetřování: Policie si spletla ostrovy, dala Breivikovi víc času
13.08.2012 13:21 Aktualizováno 13.08. 16:12
Špatné zeměpisné znalosti norských policistů vedly k tomu, že loni dorazili se zpožděním na ostrov Utøya, kde řádil extremista Anders Behring Breivik. Policisté si ostrov Utøya spletli s nedalekým ostrovem Geitöya a zamířili nejprve tam. Jejich kolegové v Oslu navíc mohli Breivika dopadnout ještě ve městě, než na ostrov dojel.
Podle norského tisku to vyplývá ze zprávy speciální komise, která uplynulý rok zkoumala okolnosti Breivikových teroristických útoků, jež si vyžádaly 77 obětí.
Norský deník Verdens Gang uvedl, že speciální jednotky Delta neměly při cestě za Breivikem mapu a jediným navigačním zařízením, kterým se řídily, byl ruční přístroj GPS.
Policisté byli očividně přesvědčeni, že cesta na ostrov bude krátká, proto také malý gumový člun plně naložili. Do člunu se však kvůli přetížení dostala voda, navíc měl problémy s motorem, a proto policisté museli nakonec sehnat jiné dva čluny. Zdržení, které tak vzniklo, stálo podle kritiků řadu lidských životů.
Majitel jedné z chat v oblasti amatérsky natočil vyplutí policejního člunu od ostrova Storøya. Z videa je patrné, jak řidič člunu po opuštění mola chvíli váhá a pak volí kurz na západ k blízkému ostrovu Geitöya a teprve později zamíří jižně k ostrovu Utøya, vzdálenému 3,6 kilometru.
Místní obyvatelé překvapilo, že si policisté mohli oba ostrovy splést. Dívka, která v oblasti bydlí, listu Verdens Gang řekla, že ostrov Geitöya není osídlený a využívají ho lesníci. Na ostrově Utøya je naproti tomu množství velkých budov, které jsou i z dálky zřetelně viditelné.
Neznalost terénu přiznal již jeden z policistů, kteří svědčili v procesu s Breivikem před soudem v metropoli Oslu. Prohlásil, že si nebyl jistý, kde Utøya leží.
"Na ostrově Utøya jsem nikdy předtím nebyl. Ale ze silnice, po které jsem dříve projížděl, jsem si pamatoval ukazatel Utøya 200 metrů', takže jsem měl ponětí, kam jedeme," vypověděl policista před soudem.
Přímo na ostrově byl již podle vyšetřovací komise zásah velice efektivní a strážci zákona při něm projevili odvahu. Dobrá byla také péče o přeživší atentátů a příbuzné ze strany zdravotnických zařízení bezprostředně po útocích. Příznivě hodnotila komise i komunikaci vlády s veřejností po krveprolití.
Zvláštní komise
Norská vláda zřídila takzvanou Komisi 22. července krátce po atentátech, 12. srpna 2011, a do jejího čela jmenovala právničku Alexandru Bechovou Gjörvovou.
V uplynulém roce desetičlenná komise zkoumala mimo jiné, nakolik tajné služby před útoky sledovaly nebezpečí ze strany pravicových radikálů a jejich výhrůžky, a zjišťovala dostupnost střelných zbraní, munice a nebezpečných chemikálií v Norsku. Zabývala se také tím, jak dobře byla zajištěna bezpečnost vládních budov v centru norského hlavního města, u nichž Breivik nastražil nálož.
Dále se komise detailně podívala na to, jak rychle a účinně norská policie reagovala na Breivikův pumový útok v centru Osla a na jeho následnou střelbu do účastníků letního tábora socialistické mládeže na ostrově Utøya, kde se jeho obětí stalo 69 převážně mladých lidí. V centru pozornosti komise byla rovněž činnost zdravotnických zařízení, která přijímala zraněné z atentátů.
V uplynulém roce se objevila řada kritik týkající se pomalé a zpočátku i chaotické reakce norských bezpečnostních sil na útoky. V den útoků nejprve v 15.26 explodovala bomba ve vládní čtvrti v Oslu. V 17.26 dostala policie zprávu o střelbě na Utøyi, ale teprve v 18.25 přistáli členové speciálních jednotek Delta na ostrově a v 18.32 bez jediného výstřelu Breivika zadrželi.
Proklouzl už v Oslu
Chaos vládl na policii v Oslu i bezprostředně po Breivikově explozi bomby nastražené v dodávce v centru. Centrála dostala přesný popis podezřelého, ale nijak jej nevyužila.
Podle předsedkyně komise Bechové Gjörvové ten den v 15.35, tedy asi deset minut po výbuchu, jeden chodec policii upozornil, že spatřil podezřelého muže, který vypadal jako policista a měl v ruce pistoli. Muž se prý pohyboval sám a nasedl do šedé dodávky.
Bechová Gjörvová tento popis označila za velice přesný. Informace sice sloužící policista předal operační centrále, tam ale kvůli chaotické situaci zůstala dalších dvacet minut, aniž si jí někdo všiml. Kdyby policie reagovala rychleji, mohlo možná Breivika zastavit policejní auto, které v 15.57 minul, nebo strážci zákona z policejní stanice, okolo níž projel o šest minut později.
Bechová Gjörvová zdůraznila, že vinu za událost nese pachatel, policejní akce však prý měla mnohem cílevědomější a rozsáhlejší. Kvůli pochybením, mezi něž patří neaktivování plánu z ledna 2011, který měl zabránit teroristům v pohybu z místa na místo, vzniká prý prostor k rezignaci příslušných osob.
Také se kritizují zastaralé informační technologie, které policie používá, v den atentátu museli strážci zákona své kolegy do služby svolávat manuálně.
Komise dále uvedla, že policie mohla přijít na stopu Breivika před 22. červencem 2011, kdyby měla lepší metodiku práce a širší záběr. Nemá však důkazy, že by tímto policie mohla útokům předejít. Mezi šestici hlavních závěrů komise zahrnula také bod kritizující nedostatek kroků, které by předešly případným novým atentátům.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.