Úmrtí exprezidenta
Vzepřel se mečiarovské mašinerii, píšou Slováci o Kováčovi

První slovenský prezident po vzniku státu v roce 1993 Michal Kováč, který zemřel ve středu ve věku 86 let, zosobňoval Slovensko progresivní a civilizované, proevropské a prozápadní, napsal list Sme. Deník i další slovenská média připomněly, že Kováč se během svého funkčního období v letech 1993 až 1998 postavil autoritářskému premiérovi Vladimírovi Mečiarovi, za jehož vlády byla země vyřazena z první skupiny zemí usilujících o vstup do EU a NATO.

"Zvolil si odvahu. Zvolil si pravdu a řekl ne bezpráví. Řekl ne v době, kdy bylo pro mnohé jednodušší říct mečiarovské mašinerii ano. Dal zemi naději tehdy, kdy této naděje bylo málo," napsalo Sme na svém webu o Kováčovi. List dodal, že exprezident odchází v době, kdy jsou lidé, jež volí pravdu a čest, potřební více než kdykoliv předtím.

Podle časopisu Týždeň Kováč v politice dlouho působil jako podřízený úředník, který poslušně vykonává vůli jiných, a nějaký čas tento dojem vzbuzoval i jako hlava státu. "Takovým mužem byl až do chvíle, kdy se vzepřel vůli Vladimíra Mečiara, nejmocnějšího muže ve státě, a když svým projevem v parlamentu vyvolal jeho odvolání z funkce a předčasné parlamentní volby," míní časopis. Dodal, že po volbách Mečiarovo hnutí doslova okupovalo stát a že Mečiar později nakonec utrpěl politickou porážku, na které měl zásluhu i Kováč.

"Michal Kováč se z nevýrazného politika ve stínu Vladimíra Mečiara jako prezident změnil na symbol odporu proti mečiarismu. První porevoluční slovenský prezident ukázal mnoho osobní odvahy a poté i smíření, slušnosti a pokory," napsal list Denník N.

Deník Pravda uvedl, že Kováč se trvale zapsal do dějin národa coby první prezident samostatného demokratického Slovenska. "Kandidoval sice za Mečiarovo politické hnutí, ale po zvolení parlamentem dal veřejný slib, že bude prezidentem všech občanů," poznamenal deník. Doplnil, že Kováč se podílel na vzniku samostatného Slovenska i na zániku společného státu Čechů a Slováků.

List Hospodárske noviny na svém webu připomněl, že Kováč se nedožil odsouzení únosců svého syna do Rakouska, ke kterému došlo v roce 1995. Ze zavlečení byla podezřelá slovenská tajná služba, kterou tehdy vedl blízký Mečiarův spolustraník Ivan Lexa. Vyšetření případu brání amnestie, kterou udělil Mečiar. Deník uvedl, že ani jedna z vlád nynějšího premiéra Roberta Fica nesouhlasila se zrušením zmiňovaných amnestií ve sněmovně.