Bejvávalo líp
Vzpomeňte na rozpad ČSSR, vzkazuje český historik Skotům

Za "příliš mnoho ztracených let" označil období po rozpadu Československa v roce 1993 v článku pro dnešní vydání britského listu The Guardian český historik Pavel Seifter. V textu pod titulkem "Čechům a Slovákům bylo pohromadě lépe" bývalý velvyslanec České republiky v Británii v letech 1997 až 2003 tvrdí, že Skotové by se v nadcházejícím referendu o nezávislosti "neměli dopustit stejných chyb", jakých se dopustilo Československo.

Z Čechů se podle Seiftera stal bloudící národ v bloudící zemi, která není tak důležitá a zajímavá jako její předchůdkyně a na níž světu opravdu nezáleží. Kolem dvou desetiletí v ní bují rozšířený pocit deprese, takzvané "blbé nálady", jak ji nazval někdejší prezident Václav Havel. Podle Seiftera to všechno začalo právě rozdělením Československa, což ale jeho občané nevěděli.

Autor článku připouští, že česká ekonomika provázaná hlavně s tou německou funguje dobře a že české zdravotnictví je na lepší úrovni než to britské, kritizuje ale nárůst "maločeského" nacionalismu, populismu a xenofobie v národu, který již nesdílí osud se svými historickými partnery, jako byli Slováci, Němci, Židé, Poláci, Maďaři. Nově se podle něj "těmi jinými" stali Romové.

Vedle vzrůstajícího negativismu vůči politice a Spojeným státům, Evropské unii i Německu poukazuje Seifter na překvapivé rostoucí proruské sympatie v reakci na ukrajinskou krizi.

Podle historika a někdejšího diplomata zůstali Češi po "sametovém rozvodu" v západní části bývalého Československa jaksi "na ocet" podobně jako Rakušané po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Češi se probudili 1. ledna 1993 do nové země, aniž si to prý vůbec uvědomovali.

Doteď se údajně potýkají s výběrem méně komplikovaného názvu, než je oficiální Česká republika, a nepřišli na nic lepšího než si ponechat polovinu z toho původního, tedy Česko. To autor v angličtině ponechává ve tvaru "Czecho" jakožto pozůstatku slučovací složeniny "Czechoslovakia".

Odpůrci Londýna sílí

Tábor příznivců skotské nezávislosti s blížícím se datem hlasování roste, dokazuje to další průzkum veřejného mínění. Podle aktuální sondáže agentury TNS se pro odtržení vyslovilo 38 procent dotazovaných, pro setrvání v unii s Londýnem 39 procent a zbývajících 23 procent dotazovaných se ještě nerozhodlo. Skotský premiér kritizoval nový britský návrh na přenesení větších pravomocí skotskému parlamentu a uvedl, že nepřináší nic nového.

Výsledek nejnovějšího průzkumu, kterého se zúčastnilo 990 lidí, ukazuje na těsný rozdíl mezi příznivci a odpůrci samostatného Skotska. Přitom ještě před měsícem bylo pro nezávislost 32 procent respondentů a proti ní 45 procent dotazovaných.

"Tento průzkum ukazuje významný posun ve volebních preferencích," uvedl Tom Costley, šéf skotské pobočky TNS. "Výsledky vypadají velmi těsné a obě dvě strany budou povzbuzeny k tomu, aby využily posledních pár dní kampaně a snažily se přesvědčit nerozhodnuté voliče," dodal.

K podobnému výsledku jako dnes zveřejněný průzkum dospěla i sondáž agentury YouGov pro nedělník The Sunday Times, ve které se pro nezávislost vyslovilo 51 procent dotázaných, proti jich bylo 49 procent.

Průzkum YouGov, který byl zveřejněn o uplynulé neděli, způsobil otřes na finančních trzích - libra klesla na nejnižší hodnotu za posledních deset měsíců.

Londýn se snaží skotské voliče přesvědčit, aby po 307 letech svazku s Anglií ve spojení pokračovali. Britský ministr financí George Osborne krátce po zveřejnění výsledků průzkumu YouGov řekl, že vláda chystá rozšířit autonomii Skotska v oblasti daňové politiky, výdajů a sociální politiky.

S návrhem na přenesení dalších pravomocí na skotský parlament přišel i bývalý britský premiér Gordon Brown, který se ve Skotsku narodil. Během svého vystoupení ve středním Skotsku v pondělí večer prohlásil, že skotští zákonodárci by získali více rozhodovacích práv v oblasti sociální péče, financí a sociální i ekonomické politiky.

Debata o posílení pravomocí skotského parlamentu by podle něj měla začít ihned po referendu, které se vysloví pro setrvání ve svazku s Británií. A britští zákonodárci by potřebnou legislativu měli dostat na stůl do ledna příštího roku.

"Tento krok nás posune tak blízko federalizaci, jak je to jen možné," uvedl Brown, který je ve Skotsku stále velmi oblíbený. Bývalý šéf labouristů je prý rovněž jedním z mála britských politiků, kterých se šéf skotské vlády a lídr kampaně za nezávislost Alex Salmond obává.
"Skotsko je již nyní národem. Jsme hrdí na naši historii a kulturu. Chceme ale zpřetrhat všechny přirozené vztahy s našimi přáteli, s našimi sousedy, s našimi příbuznými v Anglii, Walesu a Severním Irsku?" prohlásil Brown.

Salmond ale tento nejnovější návrh předložený Brownem, který podpořily všechny tři hlavní britské politické strany, kritizoval. "V tom balíčku není vůbec nic nového," řekl skotský premiér novinářům v Edinburghu.

Jak dodal, s podobným návrhem přišel Londýn již na jaře. Kampaň podporující setrvání Skotska v unii s Británií se podle něj rozpadá.

V referendu ve čtvrtek 18. září budou lidé odpovídat na otázku: Mělo by být Skotsko nezávislou zemí?

Pokud by zastánci nezávislosti zvítězili, budou následovat jednání o budoucí měně, rozdělení státního dluhu, severomořských zásob ropy a plynu a o osudu britských jaderných ponorek, které se nacházejí právě na základnách ve Skotsku. Nezávislost by pak vstoupila v platnost pravděpodobně 24. března 2016.