Způsob, jakým se v Česku vzpomíná na okupaci Československa v roce 1968, ukazuje, nakolik je země politicky rozdělená, píše v úterním komentáři zpravodaj německé veřejnoprávní televize ARD v Praze. Padesátému výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy se věnuje i řada dalších německých médií.
"Prezident Miloš Zeman oznámil, že nepronese žádný projev. To vedlo k diskuzím. Jedni mají za to, že je to docela v pořádku, jiní vidí v jeho mlčení další ústupek Moskvě," míní zpravodaj Peter Lange. Připomíná, že náhradou za projev Zemana bude v Česku večerní přenos vystoupení slovenského prezidenta Andreje Kisky.
Hned po něm začne na Václavském náměstí koncert na připomínku událostí srpna 1968, a i ten může ukázat na politické rozdělení země, je přesvědčen německý zpravodaj. "Mnoho lidí (koncertu) využije k tomu, aby svou pouhou přítomností na Václavském náměstí vyslali politický signál současné vládě," píše Lange v komentáři nazvaném "Trhlina, která zůstává".
Děním před 50 lety i způsobem vzpomínání na ně se zabývá také list Süddeutsche Zeitung, který přináší rozhovor s pamětnicí a pozdější emigrantkou Lídou Rakušanovou, nebo deník Die Welt, který publikoval komentář poslankyně německého parlamentu a rodilé Slovenky Renaty Altové. Ta vyjadřuje přesvědčení, že se Slovensko i Česko tváří v tvář nacionalistickým a neliberálním tendencím musí upomenout na dědictví pražského jara. Německo by zase podle političky svobodných demokratů (FDP) mělo být v Evropě lepším prostředníkem.
Okupaci Československa a vysvětlování jejích příčin a dopadů se německá média podrobně věnovala i v předchozích dnech. Například nejčtenější deník Bild přinesl článek s titulkem "Když půlmilionu vojáků ukončilo jaro v Praze", server televize ntv zprávu "Jak se z jara v Praze stala zima" a list Süddeutsche Zeitung zase text "Praha, 1968: Konec ojedinělého experimentu".
