Arciprovokatér nizozemské politické scény, poslanec a islamobijec Geert Wilders, má nové, tentokrát nemuslimské hobby. Prosazuje spojení Nizozemí se sousedními belgickými Flandry. Nizozemci a Vlámové by se k tomu dle předsedy Strany pro Svobodu (PvdV) měli vyjádřit v referendu. S iniciativou vystoupil den po návratu z dvoutýdenní dovolené v Las Vegas.
Wilders současně vyzval nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho, aby o této možnosti začal diskutovat se svým belgickým protějškem Yvesem Letermem.
Podle kontroverzního haagského politika uzrál na fúzi Nizozemí a Vlámska čas; politický neklid v Belgii je důkazem, že země by měla raději přestat existovat.
Respektive se rozpadnout.
Podle jednoho průzkumu veřejného mínění z loňského listopadu, v čase belgické vládní krize, se k myšlence případného spojení Nizozemí s Vlámskem stavělo pozitivně 77 procent Nizozemců.
Podle Wilderse by nová unie byla pro obě strany ekonomicky velmi výhodná.
Nizozemí by získalo přístav Antwerpy, letiště, zlepšily by se pracovní příležitosti. Flandry mají dobré školství a nabízejí nižší daně. A my (Nizozemci a Vlámové) máme hodně společného, řekl Wilders v rozhovoru s holandským deník De Telegraaf.
Fakt ovšem je, že koketování se spojením Nizozemí a Flander není žádnou Wildersovou originální myšlenkou. Tyto návrhy se v různých souvislostech a různých obdobích objevují od doby, kdy (severní) Nizozemí ztratilo roku 1830 své jižní vlámské a valonské provincie, které jejich království přiklepl Vídeňský kongres roku 1814. Wilders pouze oprášil starou myšlenku.
Více než desetimilionová Belgie je federací tvořenou vlámským severem a frankofonním jihem, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Na východě žije nepříliš početná německá menšina. Zhruba 60 procent lidí se hlásí k bohatší vlámské komunitě, 40 procent k chudší valonské.
Podle jazyků je rozdělena i politická scéna, na níž to mezi předáky obou komunit neustále vře. Vlámské politické strany žádají více autonomie, zatímco frankfonní politici se další reformě státního uspořádání brání.
Před časem se sice po dlouhých měsících vyjednávání podařilo sestavit koaliční vládu, ale napětí nadále bublá pod povrchem a hrozí, že se krize může každou chvíli vrátit.
I během loňské politické krize se ale v průzkumech většina Vlámů i Valonů vyslovovala pro setrvání ve společném státě - v Belgii. Část vlámských intelektuálů ovšem plédovala pro nezávislost.
Nizozemský poslanec nedávno vyvolal vlnu zčásti vášnivých reakcí, když koncem března zveřejnil na internetu svůj protiislámský film Fitna (Rozvrat). Patnáctiminutový snímek má za cíl dokázat, že korán je "hrůzná a fašistická kniha" podněcující násilí a netoleranci vůči ženám a homosexuálům.
Podle dosavadních ohlasů v tisku se zdá, že „nová" Wildersova iniciativa vzbudila větší pozornost v zahraničí než u těch, jichž se týká. Belgická média věnují mohem více prostoru třeba naštvanosti krajanů nad tím, že je hezké počasí a lidé se přesto na mnoha místech v moři nemohou koupat. Chybějí totiž předepsaní plavčíci.
Vysvětlení je prosté. Členy belgických „pobřežních hlídek" jsou většinou studenti, a ti ještě nyní sedí většinou ve školách.
Pro opozici „směšná situace" a příležitost k tomu, jak virtuálně vyprášit kožich vládě a příslušnému ministrovi.
Foto: The Brussels Journal a archiv
