Proměna z neústupné "železné Erny" v mírnější konzervativní političku nejspíš zajistila Erně Solbergové možnost stát se v historii této země druhou ženou v čele norské vlády. Přízeň voličů v pondělních volbách jí vynesl její zájem o pracovní místa, zdravotnictví a školství.
Solbergová (52) v roce 2011 dokonce napsala knihu s názvem Lidé, ne miliardy, polemizující s kritikou její Konzervativní strany Höyre (H), která se údajně soustředila více na daňové škrty bohatých než na život obyčejných Norů. V souladu s tím začala Solbergová také více navštěvovat nemocnice, domovy důchodců a školy.
Její strana Höyre se třemi menšími stranami pravého středu získala v pondělí většinu v parlamentu, když se voliči obrátili zády k osmileté vládě levého středu dosavadního premiéra Jense Stoltenberga.
Toto vítězství znamená obrat pro ženu, kterou v roce 2009 vyzývali k odstoupení na základě obvinění z přílišné tvrdosti vůči voličům v Norsku.
Zjemnělou image Solbergové před volbami prezentovaly její internetové stránky, kde se tato korpulentní dáma usmívá nad sliby zajištění pracovních míst, lepšího zdravotnictví, školství a lepších silnic v této hornaté zemi protkané nesčetnými fjordy.
Tento obraz je na hony vzdálen časům, kdy "železná Erna", jak ji přejmenovala norská média, zpřísňovala imigrační zákony ve funkci ministryně místní správy za vlády koalice pravého středu v letech 2001 až 2005.
Nyní se asi stane druhou ženou v čele vlády po Harlem Brundtlandové, která přišla do úřadu v roce 1981 a vládla celkem tři volební období.
Solbergová se narodila 24. února 1961 a vyrůstala ve druhém největším norském městě, Bergenu. Byla oblíbená mezi studenty, ale neměla dobré známky, protože podle učitelů ve třídě moc mluvila a špatně psala.
V mládí jí diagnostikovali dyslexii. Bývalá skautská vedoucí vystudovala na Bergenské univerzitě politické vědy, sociologii, statistiku a ekonomiku. Od roku 1979 po dvě volební období zasedala v radě města Bergen.
Po vstupu do politiky ji v pouhých osmadvaceti zvolili do parlamentu, kde setrvala dalších pět volebních období. Workoholička Solbergová prokázala talent při vyjednávání legislativy a v roce 2002 se stala místopředsedkyní strany Höyre, jejíž vedení převzala v roce 2004. Někdy jí říkají norská Angela - podle německé kancléřky Angely Merkelové.
Vdaná matka dvou dětí dokázala rozšířit voličskou základnu konzervativců a vrátit Norům chuť volit stranu, považovanou za tak trochu zaprášenou a škrobenou.
Profesor politických věd na univerzitě v Bergenu Terje Knutsen popsal Solbergovou jako "pevnou a spolehlivou, racionální typ", ačkoliv podle něj zatím postrádá charisma svého předchůdce Stoltenberga.
Podle kolegů a rodiny je hodně soutěživá. "Hrozně ráda vyhrává, a to i doma v rodině nad svými dětmi," prohlásila v norské televizi TV2 její sestra Ingrid.
