Haagský tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY) dnes za válečné zločiny spáchané v 90. letech v Sarajevu odsoudil bývalého bosenskosrbského generála Dragomira Miloševiče k 33 letům vězení.
Miloševič velel obléhání Sarajeva a nařídil jeho ostřelování a teror místních obyvatel během bosenské války v letech 1992-95.
Soudci shledali Miloševiče vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti včetně teroru, vražd a útoků na civilisty. Těch se pod jeho velením dopouštěla jednotka Sarajevo-Romanija (SRK), která patřila pod bosensko-srbskou armádu.
"Strašný příběh"
„Důkazy dokládají strašný příběh obklíčení a uchvácení města a jeho bombardování," uvedl ve své řeči soudce Patrick Robinson.
Podle soudce byly za Miloševičova velení poprvé využity upravené vzdušné bomby, které byly vysoce nepřesné a ex-generál také rozhodl o umístění jejich vrhačů.
Právě Sarajevo se stalo emblémem bosenské války. Světová média přinášela obrázky ostřelovačů a bomb, které z okolních kopců pršely na převážně muslimskou populaci.
Během jednoho podobného útoku střela dopadla na frontu na chléb, přičemž zabila 43 osob a 75 jich zranila.
Podle odhadů bylo v oblasti Sarajeva během války zabito na 14 tisíc osob. Přes deset tisíc z nich - převážně muslimů, ale také Srbů a Chorvatů, zahynulo v muslimy kontrolované části Sarajeva v důsledku bojů a ostřelování.
Miloševič se stal velitelem SRK v srpnu 1994. Jeho předchůdcem byl Staniclav Galic, který si za svůj podíl na obléhání města vysloužil doživotní trest.
Žalobci pro Miloševiče původně požadovali odsouzení k 65 letům vězení, což by se prakticky také rovnalo doživotí.
„SRK střílela na civilisty a vystavila Sarajevo dlouhému a vražednému teroru ... tato krvavá zločinecká akce trvala celých 44 měsíců," uvedla obžaloba mezi svými závěrečnými argumenty.
Miloševič se přesto prohlašoval za nevinného. Válečnému tribunálu se vzdal v prosinci 2004.
Foto: AP
