Za útokem na základnu v Ulsteru stojí Pravá IRA

Pravá IRA, gerilová skupinka odpadlíků od Irské republikánské armády (IRA), se v neděli přihlásila k sobotnímu útoku na britskou armádní základnu v Severním Irsku, při němž byli zabiti dva vojáci.

Dva britští vojáci byli zastřeleni v sobotu večer při útoku na britské základně v Severním Irsku, k němuž se dnes přihlásila Pravá IRA, skupinka odpadlíků Irské republikánské armády (IRA).

ČTĚTE TAKÉ: Násilí zpět v Severním Irsku: atentát na britské vojáky

První útok takového rozsahu po více než deseti letech vyvolal obavy z návratu terorismu do Ulsteru, který byl dlouhá desetiletí dějištěm násilí mezi místními protestantskými a katolickými nacionalisty.

Pravá IRA na scéně

K útoku se v telefonátu dublinskému listu The Sunday Tribune přihlásila Pravá IRA. Irská republikánská armáda vedla desetiletí ozbrojený boj proti britské vládě v Severním Irsku a často se uchylovala k teroristickým útokům. Po uzavření mírové dohody v roce 1997 vyhlásila příměří. Část jejích členů ale s mírovým procesem nesouhlasí a utvořila odštěpenecké skupinky, jako je právě Pravá IRA.

Detektiv Derek Williamson uvedl, že střelci vypálili první dávku, a když jejich oběti byly na zemi, přišli blíž a začali na ně znovu střílet. "Není pochyb o tom, že šlo o pokus o mnohonásobnou vraždu. Byli tam dva střelci s automatickými zbraněmi a třetí osoba řídila auto," řekl Williamson.

Vrací se zlé časy?

Předseda nacionalistické strany Sinn Féin Gerry Adams uvedl, že střelba byla špatným a kontraproduktivním útokem na mírový proces. "Jeho strůjci nemají žádnou podporu a nemají strategii, jak sjednotit Irsko," dodal.

Sinn Féin bývala politickou odnoží IRA. Konflikt mezi protestanty a katolíky si v Ulsteru v letech 1966 až 1998 vyžádal na 3600 životů. V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu.

Foto: Reuters