Žena v čele země
Záchrana pro Británii? Premiérka pro šokovanou zemi

Británii bude po Brexitu vládnout premiérka, poslanci konzervativců nominovali do závěrečné korespondenční volby dvě ženy, zkušenou političku Theresu Mayovou a výrazně méně ostřílenou Andreu Leadsomovou. Zdánlivá outsiderka však může překvapit.

Britské ministryni vnitra a kandidátce na premiérku diagnostikovali lékaři před třemi lety diabetes prvního typu. Jde o těžší variantu nemoci, která vyžaduje denní podávání inzulinu, přesto dál pracovala se stejnou intenzitou jako předtím. "Vrhneme se na to, musíme se s tím vypořádat," odpověděla později na otázku, jaká byla její první reakce. Buldočí úpornost a tah na branku jsou typické vlastnosti Mayové. Má v tomto ohledu hodně společného třeba s někdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou, ale také s další ženou, která drží v současné Evropě velkou část moci - německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

O post předsedkyně Konzervativní strany a automaticky i britské premiérky projevila Mayová zájem ihned poté, co se možnosti vést Británii zřekl jeden z hlavních agitátorů brexitu, bývalý londýnský starosta Boris Johnson. Došlo tak k situaci, kterou nikdo nečekal, protože s Johnsonem se už do premiérské funkce takřka automaticky počítalo. A z vrcholné politiky odešel také předseda Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, s odůvodněním, že dosáhl svého životního cíle v podobě odchodu Británie z EU a teď bude jako europoslanec pomáhat dalším protievropským hnutím. Dá se to přirovnat k milenci, který poblázní vdanou ženu, a až se její manželství rozpadne, pak od ní uteče. Moc teď přechází do rukou druhé vlny politiků, jejichž úkolem bude řešit ne právě jednoduchou situaci.

Zachraňte Británii

Problémů, s nimiž se Británie kvůli výsledkům brexitu potýká, je přitom víc než dost. Předně, libra klesla na nejnižší hodnotu po 31 letech a dostala se pod hranici 1,30 amerického dolaru. Ještě horší následky však může mít brexit na územní celistvost Británie. Zkušenosti z jiných míst ukazují, že za takové konstelace jako dnes může k vyhlášení nezávislého Skotska nebo připojení Severního Irska k irskému sousedovi dojít velmi rychle.

"Nejsem žádná showmanka," říká o sobě Mayová (59): "Nevymetám televizní studia, nestřídám lidi u oběda, nechodím pít do parlamentního baru." Mayová nemá děti a možná proto věnuje tolik energie své práci. Jestli byla dobrou či špatnou ministryní vnitra, je těžké říct. Úspěchem je už to, že se na ošemetném postu udržela bez větších skandálů. Naopak se jí příliš nedařilo regulovat migraci.

Andrea Leadsomová (53) je o šest let mladší, má tři děti a v politice podstatně méně zkušeností. Vystudovala politické vědy univerzitě ve Warwicku a celý život pracovala ve finančním sektoru. Do parlamentu se dostala až v roce 2010, od dubna 2014 zastávala post ekonomického sekretáře v úřadu státní pokladny, po roce přešla jako náměstkyně na ministerstvo energetiky.

Jsou Mayová a Leadsomová typem lídrů, které Británie potřebuje?

Jaké jsou pohledy obou kandidátek na migraci a na brexit?

Nakolik je politicky vhodné, aby příštího premiéra vybírali jen členové konzervativní strany?

ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY ČTĚTE V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 11. ČERVENCE 2016.