Za absurdní označila rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová kritiku, která se na její zemi snáší kvůli způsobu řešení migrační krize. Mnozí si podle ní představují evropské řešení tak, že se uprchlíci budou hromadit v Rakousku. Vídeň přitom odvádí práci i za Německo, uvedla ministryně v rozhovoru. Rakousko kritizovala v nedělním rozhovoru německá kancléřka Angela Merkelová.
Anketa:
Myslíte si, že Angela Merkelová bude v červenci 2016 ještě německou kancléřkou?
Miklová-Leitnerová odmítla kritiku za to, že Rakousko už nepřijímá běžence na své území bez omezení a že nechává část pokračovat do Německa. "Zjevně někdo považuje za evropské řešení, že se všechno shromáždí v Rakousku," uvedla. Německo podle ní už loni v prosinci začalo do Rakouska vracet stovky migrantů denně a způsobilo tím "ohromnou zácpu". "Brzdit (proud migrantů) budeme dál a děláme to mimochodem i pro Německo," dodala.
Vídeň začala v polovině února na hranicích přijímat jen 80 žádostí o azyl denně a dál do Německa pouštět nanejvýš 3200 migrantů. Později se se zeměmi na takzvané balkánské stezce dohodla, že budou přes hranice pouštět jen asi 580 migrantů denně. V loňském roce Rakousko přijalo celkem 90 tisíc žádostí o azyl, což odpovídá zhruba procentu jeho populace.
Německá kancléřka Angela Merkelová v nedělní televizní talk show stanice ARD kritizovala země na takzvané balkánské stezce. "Pokud jedna uzavře své hranice, musí trpět jiná, to není moje Evropa," řekla. Pokud by Rakousko nepřistoupilo k omezení počtu přijímaných běženců, nemuseli by se podle Merkelové prezidenti a premiéři zemí EU scházet příští pondělí na mimořádném summitu s Tureckem a mohlo se počkat až do řádného summitu v polovině března. Řecko podle ní Evropa nyní nemůže nechat na holičkách.
Kritiku odmítá Miklová-Leitnerová i proto, že Vídeň i v současnosti přijímá mnohem více žadatelů o azyl než "převážná část ostatních zemí". "Nemusíme si tedy nechat líbit žádné výčitky. Od nikoho," řekla.
O víkendu kritizoval rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil země visegrádské čtyřky (V4; Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) za údajný nedostatek solidarity v migrační krizi. Naznačil, že by se jim proto měly omezit finanční prostředky plynoucí z evropských fondů. Stejný požadavek později zopakoval i kancléř Werner Faymann. Český premiér Bohuslav Sobotka odmítl, aby fondy EU byly používány "jako nějaký klacek".
Miklová-Leitnerová rovněž připustila, že kvůli zpřísnění režimu na hranicích Makedonie, Srbska, Chorvatska, Slovinska a Rakouska vznikl tlak na Řecko. Upozornila však, že Vídeň Aténám finančně pomůže. Na pomoc uprchlíkům putujícím z Blízkého východu do Řecka chce dát Vídeň podle nedělního prohlášení ministra zahraničí Sebastiana Kurze prostřednictvím úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) až pět milionů eur (135 milionů Kč).
