Svému rozhořčení nad skandálem kolem banky Hypo Alpe Adria (HAA) dávají Rakušané v Klagenfurtu hlasitou podobu. Když automobilisté jedou kolem její tamní centrály, mačkají klakson - bankovní úředníci jsou z toho na nervy. Případ Hypo Alpe Adria je považován za největší bankovní skandál v historii Rakouska. A daňoví poplatnící za něj platí miliardy. Vláda ve Vídni chce začít věc definitivně řešit v březnu.
Rakušané jsou děním kolem HAA stále více rozhořčení. V půli února se na Facebooku vytvořila skupina Hupe gegen die Hypo, která, jak její německý název napovídá, vyzývá řidiče, aby troubili, když jedou kolem banky v korutanském Klagenfurtu. A mnoho automobilistů apel vyslyšelo.
Nechceme tento debakl platit a dokážeme, aby nám dopřáli sluchu, stojí na protestní facebookové stránce. Protože troubící koncert ruší asi 550 pracovníků banky, poprosil tento týden Alexander Picker, šéf Hypo Alpe Adria, aby automobilisté s troubením přestali.
Chápe jejich rozhořčení nad událostmi, jež vedly k nouzovému zestátnění bývalého dceřiného finančního ústavu BayernLB, a že to pro daňové poplatníky znamená zátěž v miliardách eur. Picker ale v dopise médiím zdůrazňuje, že bankovní úředníci nemají na celém debaklu vinu a že jen pracují na tom, jak ho vyřešit.
Zatímco se před jejich kancelářemi propaguje Hupen gegen die Hypo, uvnitř se s velkým nasazením a odbornými znalosti "pracuje na starých zátěžích", argumentuje Picker. Podle jeho odhadů ještě banka spolkne až čtyři miliardy eur (asi 109 miliard korun), než požadavky, které stanovila Evropská komise (EK) v rámci restrukturalizace banky Hypo Alpe Adria.
Banka, prodaná v květnu 2007 BayernLB, se zapletla do vysoce rizikových, spekulativních obchodů, hlavně na Balkáně. V jednu chvíli ručila spolková země Korutany za otevřené úvěry banky až do výše 26 miliard eur. Krach banky by znamenal bankrot Korutan. A otřásl by rakouským finančním sektorem.
Rakousko ji roku 2009 zestátnilo, aby zabránilo jejímu kolapsu v důsledku světové finanční krize. Z peněz daňových poplatníků se již do banky napumpovalo zhruba 4,8 miliardy eur (asi 131 miliard Kč).
Část politiky a justice alpské země se roky snažila zamést skandál pod koberec.
Kolik to bude občany stát, vláda neví
List Österreich spočítal, že katastrofa kolem Hypo stojí každého občana zhruba 2250 eur (asi 61 tisíc korun), každou čtyřčlennou rodinu kolem deseti tisíc eur (asi 274 tisíc Kč). To je zhruba hodnota malého auta.
Rakouská vláda se před opozici a občany vmanévrovala minulý týden ve skandálu HAA (od roku 1995 se jmenovala HAAB, od roku 2006 HGAA a nyní už čtvrtý rok HAA) do ještě větší defenzívy než dosud. Notně k tomu přispělo opozicí vynucené vystoupení rakouského kancléře Wernera Faymanna (SPÖ) a ministra financí Michaela Spindeleggera (ÖVP) na zvláštním zasedání parlamentu.
Jak poznamenal domácí tisk, už jejich řeč těla připomínala bitého boxera, který se v roku ringu snaží chabě bránit. Fayman chce vidět megaprůšvih výlučně jen jako dědicví, "které jsme si opravdu nepřáli".
Nyní jde podle něj o to najít nejlepší řešení pro daňového poplatníka. Vláda se podle kancléře rozhodla pro německý vzor společnosti pro zužitkování bez bankovní licence. Stát ručí za většinu dluhů banky.
Podobně jako Fayman vidí i šéf rezortu financí insolvenci banky jako poslední východisko. Že Hypo nechá zbankrotovat, ale vídeňský kabinet nevylučuje, řekl v parlamentu Spindelegger. Případná insolvence by byla spojena s mnoha riziky, která by bylo zapotřebí důkladně zvážit.
Časový plán nyní vypadá tak, že vláda po prozkoumání všech alternativ chce zahájit řešení problému koncem března, kdy se rozhodne, jakým způsobem se vypořádá s takzvanými "toxickými" aktivy společnosti Hypo.
Politicky chce Spindelegger celou věc vyřídit do poloviny tohoto roku. Na otázku, kolik to bude rakouské daňové poplatníky stát, ministr reagoval, že v tomto okamžiku je to naprosto nemožné zodpovědět. V žádném případě ovšem nebude stačit dosavadních 4,8 miliardy eur.
Zřetelnější byl Spindelegger jen v tom, že větší finanční zátěž by měla nést spolková země Korutany (Kärnten). V tom se tento lidovec odlišuje od sociálnědemokratických koaličních partnerů, kteří nechtějí ještě více zvětšovat břímě svého rudého korutanského hejtmana.
Hoďte to na hrb mrtvého hejtmana
Ačkoli se socialisté (SPÖ) a lidovci (ÖVP) snaží vykládat debakl s HAA jako výlučně dědictví hejtmana Jörga Haidera, přesto se opozici podařilo na několika místech jejich obranný val prorazit.
Haider vládl Korutanům jako zemský hejtman v 90. letech minulého století a svou Stranu svobodomyslných (FPÖ) dovedl roku 1999 až do spolkové vlády ve Vídni. Jeho koalice s lidovci Wolfganga Schüssela vzbudila v Evropské unii pozdvižení a na čas vytvořila kolem alpské země něco jako politický sanitární kordon.
Roku 2008 se Haider zabil při rychlé jízdě v autě. Kdyby nezemřel, seděl by nejspíše už několik let ve vězení. Za neřádstva, která udělal nejen v případě Hypo, ale též ve své spolkové zemi, v níž se choval téměř jako monarcha. Pozemské spravedlnosti zůstal Haider ušetřen. Spolu s ním se do bankovní kauzy namočila celá řada významných domácích politiků.
K hlavním slabým místům vládní obranné taktiky patří, že bance zmítané skandálem přiznali rudo-černí roku 2008 status "relevantní pro systém" a už tehdy jí poskytli první státní pomoc. O rok poté ji, jak už zmíněno, zestátnili.
Pozici a důvěryhodnost vídeňského kabinetu navíc oslabuje, že v kauze Hypo brání ustavení parlamentního vyšetřovacího výboru. Takový orgán by z vládní koalice zřejmě více uškodil ÖVP. Už při první pomoci státu skandálnímu finančnímu ústavu roku 2008 se šuškalo o velkém tlaku ze strany organizace Raiffeisen, jemuž byl vystaven tehdejší lidovecký ministr financí Josef Pröll.
Ten pocházel z finančního sektoru Raiffeisen. Insolvence Hypo by Raiffeisen velmi poškodila, protože vlastnila tři zemské pobočky této "špatné banky".
Rakouským občanům se tak naskýtá velmi rozporuplný obraz vlády, která sice vyzývá opozici, aby se konstruktivně podílela na rozkrytí a řešení debaklu Hypo, avšak současně se staví zády k vyšetřování debaklu Hypo Alpe Adria zákonodárném sboru.
Milosrdné agentury
Agentura Fitch Rating potvrdila Rakousku navzdory finančním problémům znárodněné banky Hypo hodnocení úvěrové spolehlivosti na nejvyšším stupni AAA se stabilním výhledem. Rozpočtová pozice vlády je podle Fitch nyní příznivá, což znamená, že se stát bude schopen vyrovnat s případnými náklady na restrukturalizaci banky. Zároveň však varoval, že případná restrukturalizaci Hypo zvýší hrubý veřejný dluh více, než se doposud čeká. Zatím není jasné, jaký způsob záchrany problémové Hypo vláda zvolí.
Fitch ve svém konzervativním odhadu předpokládá, že by vláda mohla absorbovat celkový majetek banky, což by letos zvýšilo státní dluh o 18 miliard eur (492,7 miliardy Kč). Agentura odhaduje, že zadlužení Rakouska by mělo stoupnout na svůj vrchol někdy v období let 2014/2015, a to na 80 procent hrubého domácího produktu. Loni dluh činil 74 procent HDP.
Konkurenční agentura Standard & Poor's hodnotí Rakousko známkou AA+ se stabilním výhledem. U Moody's má Rakousko známku Aaa a od října negativní výhled. Moody's má v plánu zveřejnit revidovanou zprávu o ratingu Rakouska 28. února.
Ve vězení "nehnijí" dlouho
V souvislosti se skandálem Hypo už za mřížemi skončila - a ještě téměř jistě skončí - dlouhá řada lidí. Kvůli obřímu korupčnímu skandálu zaklapla před dvěma lety vrata vězení i za Josefem Martinzem, bývalým šéfem rakouských lidovců v Korutanech. Odsoudili ho na pět a půl roku nepodmíněně.
Zemský soud v Klagenfurtu ho shledal vinným z převádění veřejných peněz do pokladny Rakouské lidové strany (ÖVP). Ve zdůvodnění rozsudku ho soudce uznal zodpovědným za takzvaný "Haiderův systém".
Peníze, jež Haider, Martinz a spol. přelévali do partajních pokladen, pocházely z neuvěřitelně předraženého honoráře, který dostal daňový poradce Dietrich Birnbacher za posudek o prodeji korutanské banky Hypo Alpe Adria bavorskému peněžnímu ústavu BayernLB.
Za pouhých osm stránek textu dostal Birnbacher z veřejných peněz astronomických šest milionů eur. Daňový poradce, který seděl v Klagenfurtu rovněž na lavici obžalovaných, začal u soudu mluvit a uvedl, že tuto sumu mu vnutili Haider a Martinz.
Zprvu žádal Birnbacher za svůj posudek dokonce 12 milionů eur, ale to vzbudilo takové rozhořčení, že se nakonec spokojil s polovinou - tedy šesti miliony.
I to ale bylo podle expertů nehorázné. Jeho výtvor měl prý cenu nejvýše tak dvacetkrát menší, tedy plus minus 300 tisíc eur. Honorář poradci vyplatil Kärtner Landesholding patřící bance Hypo Alpe Adria, tedy spolkové zemi Korutany.
Celková suma měla být rozdělena na tři části. Jedna, tedy dva miliony eur, Birnbachovi, druhá Haiderovu Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ) a třetí Martinzově Rakouské lidové straně (ÖVP). Po Haiderově smrti si ale Birnbach ponechal lví podíl původní sumy.
Soud stojí 55 milionů korun denně
Protože daňový poradce spolupracoval s vyšetřovateli i soudem, dostal mírnější trest - rok vězení a další dva roky s podmínkou. Spolu s Martinzem poslal soud za mříže i členy představenstva Kärtner Landesholding: Hans-Jörga Megymoreze a Gerta Xandera, prvně jmenovaného na tři a dalšího na dva roky. Hnací silou korupčního skandálu byli dle soudu Haider a Martinz.
Tento týden začal u zemského soudu v Klagenfurtu další proces. Banka Hypo v něm obžalovala čtyři své akcionáře a devět svých bývalých manažerů. Jde o 50 milionů eur, které ústav vydal jako zvláštní dividendu v roce 2008 v souvislosti s prodejem většinových podílů bance BayernLB.
Hypo považuje tuto sumu za nepřiměřeně vysokou a požaduje peníze zpět. Soudní proces je ale velmi drahý. Podle údajů soudu stojí, vzhledem k výši sumy, o níž se vede spor, téměř neuvěřitelné dva miliony eur denně (asi 55 milionů Kč).
Na proces s celkem třinácti obžalovanými si soud vyhradil 32 jednacích dnů. Ať už soud dopadne jakkoli, daňovým poplatníkům zřejmě nezbyde než dále platit a platit.
Při hledání řešení pro skandální banku jde o volbu mezi morem a cholerou.
