Francie se připravuje na soud se spolupachatelem loňských teroristických útoků v Paříži Salahem Abdeslamem, který byl dopaden v pátek na bruselském předměstí. Islamista, který při razii v Belgii utrpěl lehké zranění nohy a byl v sobotu po ošetření propuštěn z nemocnice, se vydání do Francie ale brání. Abdeslam byl spolu s dalším zatčeným obviněn z podílu na vraždění v rámci teroristického činu. V Paříži bylo 13. listopadu zabito 130 osob.
"S belgickou justicí spolupracuje," sdělil médiím Abdeslamův právní zástupce Sven Mary. Podle něho Francie v rámci evropského zatýkacího rozkazu požádala o jeho vydání. Už vám dopředu mohu říci, že odmítneme vydání do Francie," sdělil advokát. Podle francouzských právníků to ale neznamená, že toho docílí. Pouze se celý proces může o něco zdržet. Paříž pro jistotu znovu na Abdeslama vydala evropský zatykač.
Podle agentury AFP by díky evropskému zatykači měla být vydávací procedura s Abdeslamem, který byl dopaden po čtyřech měsících policejního pátrání, rychlejší a vydání jistější než v případě standardního mezinárodního postupu.
O Abdeslamově vydání musí formálně rozhodnout belgická justice. Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve dal najevo, že Paříž očekává, že jí bude radikál vydán. "Salah Abdeslam se musí zodpovídat za své činy před francouzskou justicí," upozornil Cazeneuve.
Podle pařížského prokurátora Françoise Molinse se Abdeslam původně chtěl vyhodit do povětří u fotbalového stadionu Stade de France, kde byla nalezena těla tří jiných sebevražedných atentátníků. Pak ale prý od tohoto záměru upustil.
Podle Cazeneuvea představuje zatčení Abdeslama, který je považován za jediného přeživšího přímého účastníka listopadových atentátů, tvrdý úder proti teroristické organizaci Islámský stát v Evropě. "Operace z uplynulého týdne pomohly zneškodnit několik jedinců, kteří projevili extrémní nebezpečnost a neochvějné odhodlání," řekl francouzský ministr po zasedání obranné rady státu v Elysejském paláci pod vedením prezidenta Françoise Hollandea.
Policie Abdeslama zatkla při akci v bruselské čtvrti Molenbeek společně s dalšími čtyřmi lidmi, včetně tří členů rodiny, která ho ukrývala. Další muž vystupující pod jmény Munír Ahmad Alaadž nebo Amín Šukrí, jak bylo zjištěno na jeho falešných dokladech, byl obviněn ze stejného zločinu jako Abdeslam. Další muž byl obviněn z příslušnosti k teroristické organizaci. Zadrženy byly také dvě ženy, z nichž jedna byla obviněna z napomáhání zločincům. Obě byly puštěny na svobodu.
Na stopu Abdeslama se dostaly úřady po úterní přestřelce mezi policií a neznámými útočníky, po níž policisté našli v bytě na bruselském předměstí otisk Abdeslamova prstu.
Podle francouzského poslance a bývalého protiteroristického vyšetřovatele Alaina Marsauda je dopadení Abdeslama až po 120 dnech pátrání určitým znakem slabosti vyšetřovacích orgánů. "Buď byl Salah Abdeslam mazaný, anebo belgické složky neschopné, což je pravděpodobnější," tvrdil.
Belgická prokuratura se brání. "Celý tento případ byl jedním obrovským hlavolamem, který se musel trpělivě skládat po kouskách," řekl dnes belgický federální prokurátor Frédéric Van Leeuw ve veřejnoprávní televizi RTBF. Vyjádřila ale určité pochopení pro netrpělivost Francouzů vzhledem k závažnosti teroristického útoku a velkému množství obětí.
Mezinárodní policejní organizace Interpol vyzvala své členské státy k větší ostražitosti při kontrole svých hranic, protože zatčení Abdeslama může přimět jeho další komplikace k útěku z Evropy.