Zakladatel WikiLeaks
Zatykač na Assange platí, potvrdil švédský soud

Švédský nejvyšší soud potvrdil platnost mezinárodního zatykače na zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který žádal jeho zrušení. Assange čelí ve Švédsku podezření ze sexuálních deliktů a obává se, že by ho švédské úřady nakonec mohly předat Američanům. Proto se před třemi lety uchýlil na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně.

Švédský nejvyšší soud koncem dubna souhlasil s tím, že se bude zabývat stížností Assange, protože na něj švédské úřady vydaly mezinárodní zatykač. Assange se snažil dosáhnout toho, aby zatykač byl označen za neplatný. Loni v listopadu potvrdil platnost mezinárodního zatykače stockholmský odvolací soud.

Australan Assange nebyl ve Švédsku oficiálně obviněn z žádného zločinu, ale je podezřelý ze sexuálního zneužití dvou žen v roce 2010. Assange odmítá, že by se dopustil něčeho nezákonného, a tvrdí, že jde jen o záminku, aby mohl být vydán do Spojených států. Americké úřady totiž chtějí Assange postavit před soud kvůli obvinění, že na internetu prostřednictvím serveru WikiLeaks zveřejnil statisíce tajných amerických vojenských zpráv a diplomatických depeší.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat. Velký rozruch způsobil ve světě v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil americké dokumenty, jež získal od amerického vojáka Bradleyho Manninga. Manning, který později projevil přání žít jako žena a nyní se jmenuje Chelsea Manningová, byl v USA odsouzen k 35 letům vězení.