Střelnice ve všech větších vesnicích a zbrojní průkazy vydávané starostou - to je nejnovější iniciativa polských provládních poslanců. Slibují si od ní, že zlepší bezpečnost obyvatel a posílí obranyschopnost země.
Vesnice Wyszatyce poblíž Přemyšlu na jihovýchodě Polska má faru, školu, stanici dobrovolných hasičů i hřiště. Pokud projde zákon, s nímž do Sejmu přišli poslanci vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), přibude k nim i střelnice, kde si místní i lidé z několika okolních obcí budou moci cvičit zacházení se zbraní. Pořídit si ji už nebude vyžadovat střeleckou zkoušku a psychotesty jako nyní, kdy zbrojní průkazy vydává policie.
Podle další normy, již předkládá poslanecký klub Kukiz'15, by totiž mělo stačit dojít si k praktickému lékaři a podat žádost na obecní úřad. O povolení rozhodne starosta. Počítá se dokonce s tím, že nejprve si člověk bude moci pořídit jednoduchou zbraň, například pistoli. Nebude-li mít během tří let problémy se zákonem, může si poté opatřit i samopal, který střílí dávkami.
Ve jménu vlastenectví
"Historie potvrzuje, že pokaždé, když posilovalo vlastenecké cítění Poláků, rostl také zájem o držení zbraní," píší poslanci v návrhu zbraňové novely. Uvedené tvrzení má kořeny v letech těsně po první světové válce a v konci druhé světové, kdy zbraň v domě zaručovala ochranu před bandity, ukrajinskými nacionalisty či sovětskými partyzány. Dnes se zastánci zbraňové liberalizace obávají záplavy migrantů či útoku z Ruska a chtějí, aby se stejně jako v minulosti dokázal každý Polák bránit i se zbraní v ruce.
Dalším argumentem je kriminalita, jež ovšem klesá a zdaleka nedosahuje úrovně divokých devadesátých let. Zastánci také argumentují, že dosavadní systém je příliš restriktivní a počty zbraní držených civilisty patří k nejnižším v Evropě - na tisíc lidí tu připadá tři a půl zbraně, zatímco v Česku třicet, v Německu dvacet čtyři, v Británii čtrnáct a ve Finsku dokonce tři sta osm.
Cvičit střelbu by podle představ vládní strany mohli lidé na veřejných střelnicích. Doposud je v zemi zhruba 250 civilních a vojenských střelnic - to zdaleka nestačí. Ministerstvo obrany, kterému vládne Antoni Macierewicz, jeden z jestřábů PiS, slibuje budování střelnic ke stému výročí nezávislosti Polska v roce 2018. Měly by fungovat stejně jako populární sportoviště (takzvané Orliky) postavená v poslední době za využití evropských dotací. "Budou sloužit rozvoji střelecké infrastruktury, která má za cíl posilovat fyzickou kondici obyvatel a zvyšovat jejich využitelnost v obranném systému země," píše se v návrhu zákona.
Strach z Divokého západu
Zájem podílet se na výstavbě střelnic dalo najevo i ministerstvo sportu a turistiky, které rovněž chystá svůj program podpory sportovní střelby a pro ni určených sportovišť dostupných všem.
Zatím ale není jasné, zda by vstup na veřejné střelnice byl zdarma a kdo by se o ně konkrétně staral. U držení zbraní je otazníků ještě mnohem více. Opozice tvrdí, že žádné uvolnění pravidel není potřeba a realizace plánu naopak z Polska udělá Divoký západ.
"Přestanete se smát, až se kvůli vašemu hloupému zákonu zastřelí první dítě," prohlásil v Sejmu směrem k poslancům PiS a Kukizu'15 Paweł Kobyliński ze strany Moderní.pl. "Ve jménu myšlenky, že každý má právo na zbraň, a v zájmu těch, kdo zbraně prodávají, je ohrožena bezpečnost obyvatel," řekl polskému Newsweeku Sławomir Nitras z občanské platformy.
Žádné nadšení z navrhovaných změn neprojevuje ani policie, i když otevřeně to nikdo ze současných funkcionářů neřekne. Podle Grażyny Biskupské, někdejší velitelky speciální protiteroristické jednotky, nošení zbraně člověka stoprocentně neochrání.
Naopak převažují rizika, například střelba v alkoholovém opojení nebo skutečnost, že se zbraně stanou dostupnějšími pro zločince. Biskupská připomíná dosavadní příznivý trend: zatímco v roce 2002 registrovala policie 1170 trestných činů se zbraní a z toho 111 přepadení, v roce 2014 to bylo 325 zločinů a 32 přepadení.
Nehledě na námitky ale zákony zřejmě projdou, i když sami provládní poslanci přiznávají, že je potřeba na nich ještě pracovat - uvažují například o tom, že by uchazeči přece jen museli na psychotesty a zbrojní průkazy by místo starostů vydávaly krajské úřady.
Autor textu je editorem ČRo - Radiožurnálu
