Zbraň do každé rodiny. Reakce na migraci i obavy z Ruska

Zahraničí
29. 10. 2017 20:00
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Střelnice ve všech větších vesnicích a zbrojní průkazy vydávané starostou - to je nejnovější iniciativa polských provládních poslanců. Slibují si od ní, že zlepší bezpečnost obyvatel a posílí obranyschopnost země.

Vesnice Wyszatyce poblíž Přemyšlu na jihovýchodě Polska má faru, školu, stanici dobrovolných hasičů i hřiště. Pokud projde zákon, s nímž do Sejmu přišli poslanci vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), přibude k nim i střelnice, kde si místní i lidé z několika okolních obcí budou moci cvičit zacházení se zbraní. Pořídit si ji už nebude vyžadovat střeleckou zkoušku a psychotesty jako nyní, kdy zbrojní průkazy vydává policie.

Podle další normy, již předkládá poslanecký klub Kukiz'15, by totiž mělo stačit dojít si k praktickému lékaři a podat žádost na obecní úřad. O povolení rozhodne starosta. Počítá se dokonce s tím, že nejprve si člověk bude moci pořídit jednoduchou zbraň, například pistoli. Nebude-li mít během tří let problémy se zákonem, může si poté opatřit i samopal, který střílí dávkami.

Ve jménu vlastenectví

"Historie potvrzuje, že pokaždé, když posilovalo vlastenecké cítění Poláků, rostl také zájem o držení zbraní," píší poslanci v návrhu zbraňové novely. Uvedené tvrzení má kořeny v letech těsně po první světové válce a v konci druhé světové, kdy zbraň v domě zaručovala ochranu před bandity, ukrajinskými nacionalisty či sovětskými partyzány. Dnes se zastánci zbraňové liberalizace obávají záplavy migrantů či útoku z Ruska a chtějí, aby se stejně jako v minulosti dokázal každý Polák bránit i se zbraní v ruce.

Dalším argumentem je kriminalita, jež ovšem klesá a zdaleka nedosahuje úrovně divokých devadesátých let. Zastánci také argumentují, že dosavadní systém je příliš restriktivní a počty zbraní držených civilisty patří k nejnižším v Evropě - na tisíc lidí tu připadá tři a půl zbraně, zatímco v Česku třicet, v Německu dvacet čtyři, v Británii čtrnáct a ve Finsku dokonce tři sta osm.

Cvičit střelbu by podle představ vládní strany mohli lidé na veřejných střelnicích. Doposud je v zemi zhruba 250 civilních a vojenských střelnic - to zdaleka nestačí. Ministerstvo obrany, kterému vládne Antoni Macierewicz, jeden z jestřábů PiS, slibuje budování střelnic ke stému výročí nezávislosti Polska v roce 2018. Měly by fungovat stejně jako populární sportoviště (takzvané Orliky) postavená v poslední době za využití evropských dotací. "Budou sloužit rozvoji střelecké infrastruktury, která má za cíl posilovat fyzickou kondici obyvatel a zvyšovat jejich využitelnost v obranném systému země," píše se v návrhu zákona.

Strach z Divokého západu

Zájem podílet se na výstavbě střelnic dalo najevo i ministerstvo sportu a turistiky, které rovněž chystá svůj program podpory sportovní střelby a pro ni určených sportovišť dostupných všem.
Zatím ale není jasné, zda by vstup na veřejné střelnice byl zdarma a kdo by se o ně konkrétně staral. U držení zbraní je otazníků ještě mnohem více. Opozice tvrdí, že žádné uvolnění pravidel není potřeba a realizace plánu naopak z Polska udělá Divoký západ.

"Přestanete se smát, až se kvůli vašemu hloupému zákonu zastřelí první dítě," prohlásil v Sejmu směrem k poslancům PiS a Kukizu'15 Paweł Kobyliński ze strany Moderní.pl. "Ve jménu myšlenky, že každý má právo na zbraň, a v zájmu těch, kdo zbraně prodávají, je ohrožena bezpečnost obyvatel," řekl polskému Newsweeku Sławomir Nitras z občanské platformy.

Žádné nadšení z navrhovaných změn neprojevuje ani policie, i když otevřeně to nikdo ze současných funkcionářů neřekne. Podle Grażyny Biskupské, někdejší velitelky speciální protiteroristické jednotky, nošení zbraně člověka stoprocentně neochrání.

Naopak převažují rizika, například střelba v alkoholovém opojení nebo skutečnost, že se zbraně stanou dostupnějšími pro zločince. Biskupská připomíná dosavadní příznivý trend: zatímco v roce 2002 registrovala policie 1170 trestných činů se zbraní a z toho 111 přepadení, v roce 2014 to bylo 325 zločinů a 32 přepadení.

Nehledě na námitky ale zákony zřejmě projdou, i když sami provládní poslanci přiznávají, že je potřeba na nich ještě pracovat - uvažují například o tom, že by uchazeči přece jen museli na psychotesty a zbrojní průkazy by místo starostů vydávaly krajské úřady.

Autor textu je editorem ČRo - Radiožurnálu

Autor: Tomáš Vlach

Další čtení

ilustrační foto

Roky ji zneužíval kněz. Odškodnění jí soud přesto zamítl

Zahraničí
1. 7. 2025
ilustrační fotografie

Na japonské hoře Fudži začala horolezecká sezona, za výstup se platí 4000 jenů

Zahraničí
1. 7. 2025
ilustrační foto

Neúprosná spravedlnost. Devadesátník dostal doživotí za vraždu a znásilnění

Zahraničí
1. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ