Dálkově řízená smrt
Zbrojní koncerny (zatím) tří zemí plánují evropský dron

Tři evropské zbrojní koncerny usilovně propagují projekt nového dronu (bezpilotní letoun). Pokud by šlo vše dle jejich představ, mohl by být stroj nasazován do výzbroje armád na starém kontinentě od roku 2020. Německá ministryně obrany ale projekt zatím brzdí, alespoň na veřejnosti. Debata kolem dronů je v Berlíně choulostivou záležitostí.

O nový evropský dron usilují německo-francouzský zbrojní koncern Airbus Defence and Space, francouzský podnik Dassault Aviation a italský koncern Alenia Aermacchi.

Projekt má pracovní název MALE2020. Je to plán vývoje a výroby bezpilotního systému (UAS) operujícího ve středních výškách a schopného dlouhé doby letu (Medium Altitude, Long Endurance). Stroj by měl být schopný operovat až ve výšce 15 kilometrů a vydržet ve vzduchu až 24 hodin.

Jak prohlásil Bernhard Gerwert, šéf představenstva Airbus Defence & Space, na začátku projektu má být dva roky trvající  definovací fáze. Příslušné vlády, armády a koncerny by během této doby měly formulovat požadavky na vývoj bezpilotních systémů včetně otázky financování. Má se rovněž vyjasnit, zda dron ponese i výzbroj.

Podle Gerwerta by cenově výhodný a spolehlivý dron evropské výroby mohl být k dispozici roku 2020. Je přesvědčen, že ozbrojené síly ho "jednoznačně potřebují".

Průmysl vystoupil se svým záměrem na veřejnost tento týden pouhý den před zahájením tradiční Mezinárodní výstavy letectví a kosmonautiky (ILA) v Berlíně, na níž se představují i četné bezpilotní prostředky.

Koncerny očekávají, že k politickému rozhodnutí o evropských dronech dojde už brzy. Spolková ministryně obrany Ursula von der Leyen se ale zatím tomuto tématu zatím spíše vyhýbá, což není náhoda.

Zjevně vyčkává i na 30. červen, kdy obranný výbor německého Spolkového sněmu (Bundestag) uskuteční o dronech veřejné slyšení.

Předchůdci ministryně, Thomasi de Maizièrovi, zlomily bezpilotní letouny téměř vaz.

Kvůli dronu Euro Hawk, společnému projektu Airbusu a amerického koncernu Northrop-Grummand, se stala terčem ostré kritiky celá německá vlády. Maizière musel v květnu 2013 zastavit plánované pořízení Euro Hawku pro Bundeswehr, hlavně kvůli tomu že by dron nedostal povolení k provozu v německém vzdušném prostoru.

Drony ano, ale...

Tehdy se argumentovalo, že zastavení projektu stálo německého daňového poplatníky 600 milionů eur - spláchnutých do kanálu. Průmysl však tuto sumu odmítá a bundeswehr dodnes zkoumá, jaké lze v této kauze podniknout právní kroky.

Německé vojsko přitom už déle různé drony používá, je jimi poměrně dobře vybaveno a má s nimi dobré zkušenosti. Nenesou ale žádnou výzbroj, jde vesměs o drony výzvědné.

Jako i další armády si je bundeswehr dobře vědom, že budoucnost vojenského letectví patří bezpilotním zařízením.

Vládní stran CDU/CSU a SPD už loni na podzim poukázaly v koaliční dohodě na to, že německá armáda bude v budoucnu na drony odkázána a dohodly se, že budou podporovat evropský vývoj bezpilotních leteckých prostředků. Pokud jde o jejich pořizování, vychází velká koalice z toho, že se tak nestane už v této legislativní periodě.

Proto bojovým dronům se ve Spolkové republice rozhodně staví Levice (Die Linke.). Strana poukazuje na postoj veřejnosti, jejíž většina si takové letouny nepřeje. Levice rovněž vytýká šéfce rezortu obrany Leyenové, že zatímco oficiálně mlčí, její ministerstvo se v zákulisí rozhlíží po zahraničních bojových dronech, jež by si mohlo pořídit.

Leyenové úřad to dementoval s tím, že žádné konkrétní dohody s průmyslem neuzavřel.

Experti hovoří otevřeně o útocích dronů

V Orlandu na Floridě se shodou okolností konalo v půli května jedno z největších setkání branže bezpilotních letounů - jednání Association for Unmanned Vehicle Systems International (AUVSI).

Sešlo se na něm přes osm tisíc účastníku a více než 600 vystavovatelů z 55 zemí. Zástupci americké armády, kteří jsou při podobných akcích skoupí na důvěrné informace a detailnější zprávy o bojových akcí, tentokrát překvapili, když nechali na fóru promluvit hned tři špičky v tomto oboru.

Patří k nim Jim Gear, plukovník ve výslužbě, který byl ještě nedávno šéfem jednotky útočných dronů U.S Air Force. Práce s nimi je "zkrátka fascinující", nechal se slyšet, když hovořil o smrtící účinnosti těchto zbraní.

James Cluff velí letce dronů na základně Creech Air Force Base v Nevadě, kde má pod sebou 95 strojů typu Predator a Reaper. Američané se jejich pomocí zabili stovky talibů a dalších podezřelých z terorismu. A také, nechtěně, mnoho civilistů.

Způsob, jakým letectvo drony nasazuje, je "revoluční", pyšní se Cluff. Jako velitel kontroluje 85 procent letů Predatorů a Reaperů. Valná většina jejich pilotů může zůstat na své domovské základně, což dle Cluffa umožňuje soustředit masivní palebnou sílu tam, kde je to nejvíce potřeba.

"Kdo dnes letěl nad Afghánistánem, může už zítra letět nad Afrikou." Lepší efektivity podle něj nelze dosáhnout. Cluff by mohl v případě nouze řídit dron na dálku i z takové střechy hotelu Bellagio v Las Vegas. Potřebuje jen elektřinu a datové spojení.

John Thurman, plukovník od mariňáků, je na AUVSI ještě konkrétnější. Jeden špionážní dron například v Afghánistánu pozoroval povstalce, jak umisťují na okraji silnice výbušnou nálož. Sám ale nemohl zasáhnout, neboť nenesl žádnou výzbroj.

Vedoucí mise si všiml, že se v oblasti nacházejí bojové letouny F-18. Jejich piloti museli ale ještě natankovat stroje ve vzduchu, zatímco dron stále sledoval protivníka. A to i tehdy, když začal utíkat. V té chvíli přiletěli F-18 a vystřelil na povstalce raketu.

Thurman to považuje za zdařilou komunikaci mezi různými místy. Čas mezi zjištěním a zničením cíle, tzv. "Kill Chain", se výrazně zkrátil. Že bylo odpálení střely na Afghánce právně sporné, neboť v danou chvíli nepředstavovali pro Američany či spojence žádné nebezpečí, Thurman nijak netematizoval.