Rozvod s EU
Zbývá sto dní: kolem brexitu není nic jasné
18.12.2018 16:04
Sto dní před předpokládaným odchodem Británie z Evropské unie je jasné jen jedno - a to fakt, že kolem brexitu jasného není v zásadě nic. V Bruselu přitom převládá pocit, že 27 zemí EU svou část práce splnilo, když jejich jménem Michel Barnier a jeho tým dojednali dohodu o podobě brexitu i politickou deklaraci o budoucích vztazích. Pomyslný míč je nyní na britské straně kanálu La Manche. Rostoucí zmatky na tamní politické scéně a nejistota kolem ratifikace domluveného textu rozvodové smlouvy ale každým dnem zvyšují riziko tvrdého brexitu.
Když britská premiérka Theresa Mayová minulý týden v Bruselu neuspěla, neboť od svých kolegů z ostatních zemí bloku získala jen právně nezávazný dokument potvrzující jejich dobré úmysly, dál se zkomplikovala její situace v Londýně. A tedy i ratifikace jí prosazované dohody s Unií.
Pozorovatelé, jako například Janis Emmanouilidis z bruselského Střediska evropských politik (EPC), přitom upozorňují, že sílící britská debata o novém referendu či o dojednání různých dalších typů dohod s EU není zcela realistická. Základním právním faktem zůstává, že Británie z EU odchází k 29. březnu příštího roku - a to buď na základě domluvené dohody, anebo bez ní.
Unijní soud nedávno rozhodl, že Londýn může jednostranně revokovat své rozhodnutí z Unie odejít, učiněné podle článku 50 lisabonské smlouvy. Musí se tak stát v souladu s britskými vnitrostátními pravidly a stávající vláda dává najevo, že takový krok udělat nehodlá.
Na uspořádání věrohodného druhého referenda se Britům dostává stále méně času. Jak připomíná i sama Mayová, o věci už britští občané v referendu rozhodli v roce 2016 a ona nové referendum vyhlašovat nehodlá. Pokud by její vláda padla, musel by tak nový kabinet ještě do data brexitu zřejmě požádat ostatní země EU o prodloužení dvouletých rozhovorů před odchodem, s nimiž článek 50 počítá.
Na takovém prodloužení se ale musejí všechny země shodnout jednomyslně, a jak připomíná Emmanouilidis, není vůbec jasné, že všichni kývnou. "Brexit je pro sedmadvacet zemí EU sjednocující zkušenost, ale není vůbec jisté, zda jsou státy stejně jednotné i v otázce, zda Brity chtějí v Unii dál za stejných podmínek jako dosud," podotkl Emmanouilidis.
Pokud by Británie své oznámení o odchodu z EU stáhla, zůstala by totiž podle unijního soudu členem Unie, jako by se zmatky posledních dvou let vůbec neodehrály. Na druhou stranu ale žádné hlavní město asi nebude chtít být chápáno jako ten, kdo Brity z EU proti jejich vůli v zásadě vyhnal, upozornil analytik.
Frustraci prezidentů a premiérů ostatních zemí EU z trvajícího zmateného a nejednoznačného přístupu Londýna, která byla patrná na prosincovém summitu Unie, shrnul lucemburský předseda vlády Xavier Bettel. "Brexit, to bylo vaše rozhodnutí, ne moje," stručně odpověděl minulý týden při příchodu na jednání summitu britským novinářům, kteří se pídili po možnostech dalších a nových ústupků a záruk z evropské strany. Pro EU27 je komplikovaně a za cenu kompromisů dojednaná smlouva, včetně pro Brity sporné irské pojistky, jediná možná a měnit se nebude.
Někdejší britský velvyslanec při EU Ivan Rogers před týdnem v přednášce na univerzitě v Liverpoolu zdůraznil, že vyjednávání o "rozvodové dohodě" se odehrávalo zcela v režii silnějšího z obou hráčů, tedy jednotné sedmadvacítky, a pro Londýn to nebylo jednoduché zjištění.
Unii se podle něj první fáze jednání vydařila a nemá důvod měnit svůj přístup, kdy využívala ubývajícího času a hrozby existence ještě horší alternativy - při nadcházejících rozhovorech o konečné podobě budoucího vzájemného partnerství. "Ale odchod od jednacího stolu s výsledkem 'brexit bez dohody', ať už nějak řízený, či ne, tento tlak neodstraní," upozornil.
Na rostoucí možnost tvrdého brexitu reaguje také Evropská komise přes opakovaná tvrzení, že pro Unii je stále preferovanou variantou odchod Británie podle řadu měsíců vyjednávané smlouvy s pohodlným polštářem následného přechodného období pro dojednání nových obchodních vztahů či nového partnerství v obraně nebo bezpečnosti.
Ve snaze napomoci co nejmenším dopadům případného vystoupení Británie z bloku 29. března 2019 bez jakékoliv dohody komise už tuto středu představí celkem osm legislativních návrhů na krizové řešení situace z unijní strany. Podle informací se budou týkat oblastí jako je letecká či silniční doprava nebo finanční služby. Související sdělení pak členským státům nabídne, jak by se na tvrdý brexit měly připravit ony samy. Ostatně česká vláda s přípravou příslušného zákona už začala, přibližně tři měsíce před samotným datem brexitu.
Sto dní před brexitem tak stále není jasné nejen to, jak bude samotný odchod Británie z EU vypadat, ale zda se vůbec uskuteční.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.