Zelení chtějí sexy eurovolby. Chystají panevropské primárky

"Kdo říká, že evropské volby musejí být nudné a nesexy?" ptá se Evropská strana zelených. Občané podle ní vnímají Brusel jako vzdálený a technokratický, Evropská unie v očích mnohých trpí demokratickým deficitem. Zelení to hodlají změnit a chtějí z europolitiky udělat politiku jako každou jinou. Uspořádají proto primárky, z nichž má vzejít jejich kandidát na předsedu Evropské komise.

"My v Evropské straně zelených jsme přišli s ambiciózním řešením této velké výzvy. Chceme zvýšit zájem lidí o volby tím, že je silně personalizujeme," argumentuje Reinhard Bütikofer, jeden z předsedů strany. Ta sdružuje bezmála čtyřicet stran zelených z Evropy, ať už z členských, či nečlenských států EU.

"Jsme víc než pro, na tomto unikátním projektu jsme se dohodli se všemi sesterskými stranami v Evropě. Našim cílem bylo vždy nejen prosazovat hlubší integraci členských států, ale zároveň být předobrazem toho, jak je možné vytvářet společné politiky," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ předseda české Strany zelených Ondřej Liška.

"Jsme vedeni snahou ukazovat, že existuje společný evropský politický prostor, ukazovat cestu, chceme překonat čistě národní vidění politiky a posílit evropskou dimenzi."

Celounijní on-line primárky mají být otevřené jak členům, tak sympatizantům stran zelených. "Naši dva kandidáti budou srdcem a tváří rodiny Zelených v debatách a diskusích s našimi politickými rivaly na evropské úrovni," napsal Bütikofer v komentáři pro server EurActiv.com. Druhá předsedkyně strany Monica Frassoniová zase primárky vidí jako "nástroj životně důležitý pro spojení občanů s Evropskou unií".

Evropskému parlamentu sice postupně přibývají a posilují pravomoci, ale i tak se průměrná volební účast každých pět let snižuje. K prvním volbám roku 1979 přišlo 62 procent občanů tehdejší devítky, roku 2009 byla účast třiačtyřicetiprocentní. A volby do Europarlamentu se sice konají ve stejnou dobu, ale jde o sedmadvacet oddělených záležitostí.

Podle zelených by se proto měla politizovat Evropská komise, respektive alespoň post předsedy. Toho jmenují zástupci vlád členských států se souhlasem europoslanců, formálně není žádná souvislost s volbami do Evropského parlamentu kromě stejného funkčního období.

Obvykle se hledá nějaký kompromisní kandidát z řad zkušených politiků, ale europoslanci mají tu moc odmítnout, a tedy i požadovat jmenování vítěze eurovoleb. Musela by jich ovšem být většina, na což Zelení stěží dosáhnou - v současnosti drží 45 ze 754 křesel. To je jim jasné, ale věří v obdobné tendence u ostatních politických táborů.

I tam už se podle EUobserveru začíná hovořit o možných zájemcích na evropské kandidatury. Z největšího tábora, Evropské lidové strany, zaznívá jméno polského premiéra Donalda Tuska, u socialistů se spekuluje třeba o dánské premiérce Helle Thorning-Schmidtové nebo německém předsedovi Europarlamentu Martinu Schulzovi.

Liberály by zase do voleb mohl vést současný generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, rovněž z Dánska, píše EUobserver.

A vůdci zelených? "Kandidatury ještě nebyly vyhlášeny, povedeme diskusi, zda navrhneme někoho ze svého středu, nebo podpoříme zahraničního kandidáta," uvedl Liška. "Je tu řada osobností, které mají výrazný profil i mimo své země.

Například německá europoslankyně Rebecca Harmsová nebo Philippe Lamberts z Belgie, který nedávno prosadil omezení nemorálních bankéřských bonusů a obrátil vzhůru nohama celé londýnské City. Také samozřejmě Daniel Cohn-Bendit, ale ten už zřejmě do parlamentu kandidovat nebude."

Uchazeči budou muset získat podporu alespoň pěti jednotlivých členských stran, v listopadu a prosinci se mají v evropských hlavních městech konat debaty. Primárky pak vyvrcholí začátkem příštího roku, kdy budou po internetu volit členové i příznivci Zelených starší 16 let. Vzejde z nich tandem, přičemž alespoň jeden z kandidátů bude žena.

Společně povedou kampaň do parlamentních voleb, jeden z nich se také stane kandidátem na předsedu komise.