Země EU: Chceme znát reálné počty přemístěných uprchlíků

Členské země EU chtějí od Evropské komise slyšet reálné počty lidí, které bude možné do září v rámci dohodnutého dvouletého programu přemístit z Itálie a Řecka do jiné země unie. Novinářům to po jednání unijních ministrů vnitra řekl náměstek českého ministra Jiří Nováček.

"Protože 160 tisíc je prostě nesplnitelné a ty osoby ani fyzicky neexistují," poznamenal náměstek, který na diskusi zastupoval nemocného ministra Milana Chovance. Podle Nováčka na komisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose apeloval v tomto smyslu například zástupce Belgie.

Státy EU se v září 2015 přes odpor několika zemí, včetně České republiky a Slovenska, dohodly na tom, že uleví migrační krizí přetíženým Aténám a Římu převzetím části žadatelů o azyl z konkrétních zemí původů, například ze Sýrie. Středoevropské země, které byly přehlasovány, od počátku upozorňovaly, že dvouletý program přerozdělování podle kvót nebude z mnoha důvodů funkční.

Údaje samotné komise uvádějí, že k 22. březnu bylo z Itálie do jiných zemí EU přemístěno 4435 a z Řecka 10 324 lidí. Česká republika dosud ze své kvóty 2679 převzala 12 osob z Řecka. Státy samy ostatně zatím oznámily připravenost přijmout celkem jen 26 700 žadatelů o azyl.

Podle Nováčka na diskusi zazněla dvě naprosto rozdílná čísla týkající se počtů žadatelů o azyl, kteří by mohli být z Itálie a Řecka přesunuti. Zástupce Evropského azylového podpůrného úřadu (EASO) hovořil o 9 tisících připravených lidech, komisař Avramopulos o 26 tisících osobách, uvedl Nováček. Podle náměstka je i z toho patrné, že v EU by bylo třeba zahájit komunikaci o tom, kolik reálně lidí na přerozdělení v Řecku a v Itálii čeká.

Už žádné výmluvy

Evropská komise trvá na tom, že dohodnuté přerozdělování je třeba zrychlit. "Chci, aby to bylo úplně jasné. Už žádné výmluvy. Tohle je chvíle, aby státy do září splnily, co mají," řekl při příchodu eurokomisař Avramopulos. Na jednání samotném pak připomněl stanovisko komise, která nedávno varovala, že vůči váhajícím zemím může zahájit řízení směřující po několika krocích až k žalobě před evropským soudem.

"Když jsme za rok a půl platnosti toho rozhodnutí nebyli schopni naplnit ani z deseti procent, tak je naivní si myslet, že jich do září naplníme 90," poznamenal slovenský ministr Robert Kaliňák. Slovensko kvóty odmítá a na unijní soud se obrátilo samo - kvůli způsobu, jak bylo o věci rozhodnuto.

Kaliňák si ale není jist, že je Evropská komise schopna s nějakými reálnými čísly přijít. "Nevím, jestli se to dá. Když takový odhad dají, tak automaticky potvrdí selhání systému. Potvrdí, že ten systém fungovat nemůže," dodal slovenský ministr.

Ministři jednali také o dalších aspektech azylové a migrační problematiky. Shodli se například na potřebě zvýšit efektivitu návratové politiky, tedy na rychlých návratech těch, kdo na azyl v EU nemají nárok. "Obecně je znát trend, tendence k tomu, aby se ty procedury zkrátily, aby se už ti neúspěšní žadatelé o azyl nemohli pohybovat po Evropě a byli v krátkých, reálných lhůtách navráceni," řekl Nováček.

Evropská unie se snaží země původu, například v Africe, k větší ochotě k přebírání svých občanů přimět nabídkami úzké spolupráce v mnoha oblastech. Dnes na jednání zazněl ale také návrh, aby těm nespolupracujícím mohlo být pozastaveno vydávání víz.

Commissioner Avramopoulos: By end September, all member states should have responded on relocation https://t.co/1Tb7H8ieSK pic.twitter.com/OJXNFL9Zqd

- dailyhellas (@dailyhellascom) 27. března 2017