Členské země Evropské unie se shodly na tom, jak si mezi sebou rozdělí snižování emisí skleníkových plynů v oblastech, které nejsou kryty systémem obchodování s emisními povolenkami (ETS). Na okraj jednání ministrů životního prostředí EU to oznámilo estonské předsednictví unie.
Věc umožní unii jako celku dosáhnout cíle snížit do roku 2030 veškeré emise o 40 procent ve srovnání s hodnotami roku 1990, a tedy dodržet závazky plynoucí z pařížské dohody o ochraně klimatu. Týká se to snižování emisí v dopravě s výjimkou letecké, dále ve stavebnictví, v zemědělství (kromě emisí CO2), nakládání s odpady či využívání půdy.
Systém povolenek ETS se používá v odvětvích jako je energetika či velké průmyslové podniky.
Pro Českou republiku bude platit, že by do roku 2030 měla snížit emise o 14 procent proti úrovni roku 2005. Například Německo by mělo tyto emise snížit o 38 procent, cíle jsou stanoveny s ohledem na výši hrubého domácího produktu na hlavu.
"Naše budovy, doprava, kterou používáme každé ráno, a odpady, které vyprodukujeme, to vše má skutečný dopad na životní prostředí. Z těchto sektorů pochází v Evropské unii 60 procent emisí. Je třeba konat," uvedl v tiskové zprávě ministr životního prostředí předsednického Estonska Siim Kiisler.
Státy mají zajistit, že dodrží trvalé snižování emisí v celém období. Začátek pomyslné křivky je stanoven na rok 2020 a bude založen na průměru emisních hodnot mezi roky 2016 a 2018. V roce 2020 by to měla být nejnovější dostupná sada vstupních údajů. V systému je zabudována rezerva pro chudší členské země.
O konečné podobě mechanismu nyní budou členské země vyjednávat s Evropským parlamentem, který svou vlastní pozici k návrhu Evropské komise z loňského roku přijal letos v červnu.
