Zemřel bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher

Zahraničí
1. 4. 2016 12:40
Bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.
Bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.

Ve věku 89 let zemřel bývalý německý ministr zahraničí a předseda liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Hans-Dietrich Genscher. Oznámila to jeho kancelář v Bonnu. Genscher byl jednou z ústředních postav politických změn ve střední Evropě v roce 1989 a následného znovusjednocení Německa.

Genscher zemřel v noci "obklopen rodinou" ve svém domě ve Wachtbergu na západě Německa. Podlehl selhání srdce. Genscher dlouhodobě trpěl srdeční arytmií a v minulosti prodělal nejméně jeden infarkt.

Jako šéf diplomacie Genscher působil v letech 1974 až 1992 v kabinetech Helmuta Schmidta a Helmuta Kohla. Ve své funkci usiloval mimo jiné o prohlubování spolupráce Západního Německa se státy východního bloku. V roce 1989 se podílel i na událostech souvisejících s pádem komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Klíčovou roli pak sehrál hlavně v procesu následného znovusjednocení Německa.

Už ve vládě Willyho Brandta zastával Genscher v letech 1969 až 1974 post ministra vnitra. V letech 1974 až 1985 byl také předsedou FDP.

Jeden z nejslavnějších proslovů ve své kariéře Genscher pronesl 30. září 1989 na balkónu západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Asi čtyřem tisícům uprchlíků z tehdejší Německé demokratické republiky (NDR) shromážděným na zahradě Lobkowiczkého paláce toho dne oznámil, že jejich cesta na západ je volná.

"Milí krajané, přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že váš odjezd...," řekl tehdy Genscher před tím, než ho přerušil jásot shromážděných východních Němců. Sám Genscher v roce 1952 uprchl z NDR přes Západní Berlín do Spolkové republiky Německo.
V roce 1992 se Genscher vzdal vládních úřadů, o rok později opustil i Spolkový sněm a stáhl se do ústraní. Nadále se ale vyjadřoval k aktuálním politickým tématům.

Hans-Dietrich Gensche a jeho český protějšek Jiří Diensbier.

V první reakci na zprávu o úmrtí německá spolková vláda označila Genschera za "velkého státníka". Liberální politik podle mluvčího kabinetu Georga Streitera ovlivnil německé dějiny více než kdokoli jiný a byl "velkým Evropem a velkým Němcem".

"Genscher psal dějiny a formoval naši zemi. Vděčíme mu za hodně. Náš smutek nemůže být větší," uvedl v reakci na úmrtí na twitteru současný předseda FDP Christian Lindner. "Po Guidovi Westerwellem ztrácíme další naši velkou osobnost," dodal s odkazem na nedávnou smrt bývalého předsedy FDP a německého šéfdiplomata. Expředseda FDP Philipp Rösler ve své reakci vyzdvihl Genscherovy "zásluhy o Německo, o Evropu a o svět".

Hans-Dietrich Gensher - kariéra
Liberální německý politik Hans-Dietrich Genscher, který zemřel ve čtvrtek 31. března ve věku 89 let, byl předsedou své strany 11 let a poslancem parlamentu 33 let. Ve spolkové vládě zasedal déle než dvě desetiletí, převážně ve funkci vicekancléře a ministra zahraničí. Za uznávaného komentátora politického dění platil i poté, co v květnu 1992 odešel do důchodu.

Za svoji dlouhou kariéru ve vysoké politice zažil Genscher ledacos - jako ministr vnitra například tragický útok palestinského teroristického komanda na izraelské olympioniky v Mnichově, jako ministr zahraničí i zvraty studené války, rozpad sovětského bloku a sjednocení Německa, ale také začátek krvavých válek v bývalé Jugoslávii. Přesto, že se pravidelně umisťoval v čele žebříčku nejpopulárnějších politiků a přisuzuje se mu výrazný podíl na evropské integraci i na reformním procesu v postkomunistických zemích, nebývá jeho působení v bonnské politice hodnoceno vždy zcela kladně.

Gensherismus
Ne nadarmo se například v Německu vžil pojem "genscherismus" pro obratné lavírování a umění být se všemi zadobře. K jeho nejkontroverznějším krokům bezpochyby patřila "změna aliancí" v roce 1982, kdy jím vedená Svobodná demokratická strana (FDP) přeběhla od koaliční Sociálnědemokratické strany (SPD) ke konzervativní CDU/CSU, a umožnila tím vznik prvního kabinetu kancléře Helmuta Kohla.
Hans-Dietrich Genscher, který jako nikdo jiný dokázal úspěšně proplouvat úskalími spolkové i mezinárodní politiky, se narodil 21. března 1927 v Reidenbugu poblíž Halle, jeho otec byl právní zástupce. Ke konci druhé světové války byl jako mladík povolán nejprve k pracovním oddílům a protiletecké obraně, později i do řádné armády. Po válce skončil na několik týdnů v anglickém a americkém zajetí. Dlouhodobě se léčil kvůli onemocnění tuberkulózou, v roce 1946 nicméně zahájil po složení maturity studia na univerzitách v Halle a Lipsku a záhy se i zapojil do aktivit východoněmecké Liberálně-demokratické strany (LDP). Již tři roky nato však emigroval do západního Německa, kde vzápětí vstoupil do liberální FDP. V roce 1954 promoval v Hamburku a zahájil právní praxi v Brémách.
Genscherova politická kariéra nabrala obrátky v polovině 60. let. Nejprve byl zvolen poslancem Spolkového sněmu (zákonodárcem zůstal do roku 1998), v roce 1969 již zasedl ve vládě Willyho Brandta jako ministr vnitra. Poté, co se tehdejší ministr zahraničí Walter Scheel stal v roce 1974 spolkovým prezidentem, převzal Genscher v novém kabinetu zahraniční resort, v jehož čele zůstal 18 let.

Výrazný na východ
Z titulu své funkce se výrazně podílel na německé východní politice i na vytváření evropských struktur. V září 1989 pronesl na balkoně západoněmeckého velvyslanectví v Praze svůj asi nejemotivnější projev. Čtyřem tisícovkám uprchlíků z komunistické NDR tehdy oznámil, že jejich cesta na Západ je volná. Uprchlíci dostávali okamžitě západoněmecké pasy a sociální podporu. "Byl to nejkrásnější a nejšťastnější den v mém politickém životě," prohlásil Genscher při vzpomínkové akci na stejném místě o 25 let později.

Otevřel Československo Západu
Historickou událostí bylo i přestřižení drátů na česko-bavorském hraničním přechodu v Rozvadově, které Genscher provedl společně se svým československým protějškem Jiřím Dienstbierem před Vánocemi 1989. Symbolicky tak padla "železná opona".
V roce 1992 na vlastní žádost z čela diplomacie odstoupil a byl zvolen čestným předsedou své strany. Při svém posledním projevu ve Spolkovém sněmu v dubnu 1998 vyzval k podpoře evropské integrace. Po odchodu z vysoké politiky se vrátil ke své právnické profesi a vedl poradenskou firmu nesoucí jeho jméno.

V roce 2013 se Genscher angažoval v případu uvězněného ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, jenž byl v prosinci téhož roku nečekaně omilostněn ruským prezidentem. Na podporu ruského vězně se Genscher angažoval z humanitárních důvodů a na žádost Chodorkovského právníků. V rozhovoru s německými novináři řekl, že ho ruský prezident Vladimir Putin kvůli Chodorkovského kauze dvakrát přijal.
Hans-Dietrich Genscher byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl dceru Martinu. Napsal několik odborných publikací a byl nositelem řady německých i zahraničních vyznamenání a čestných doktorátů z prestižních univerzit.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP , Martin Meissner

Další čtení

Glastonbury festival

Britové vyšetřují dvě kapely, co volaly po vraždění izraelských vojáků

Zahraničí
30. 6. 2025

Kazachstán zakazuje nosit na veřejných místech oblečení zakrývající obličej

Zahraničí
30. 6. 2025

Zemřela 82letá žena zraněná při útoku na proizraelské shromáždění v Coloradu

Zahraničí
30. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ