Ve věku 98 let zemřel dnes v bavorském Pöckingu na jihu Německa nejstarší syn posledního rakouského císaře Otto von Habsburg. Tento konzervativní politik se za války angažoval proti nacismu a za osvobození Rakouska. Byl dlouholetým poslancem Evropského parlamentu za bavorskou konzervativní stranu CSU. Často se zasazoval o zájmy sudetských Němců vysídlených po válce z Československa.
"Pokojně zesnul," řekla jedna z politikových spolupracovnic. Otto von Habsburg se narodil v roce 1912 ještě jako syn arcivévody Karla, který se v roce 1916 stal rakouským císařem. O dva roky později byli Habsburkové zbaveni trůnu a odešli do emigrace. Tam Otto vystudoval, věnoval se odporu proti nacismu a proti připojení Rakouska k německé říši.
Po válce, kterou Habsburg prožil v USA, se vrátil do Evropy a spolu s hrabětem Coudenhovem-Kalergim se v rámci Panevropské unie věnoval snaze o sjednocení kontinentu.
S manželkou kněžnou Reginou von Sachsen-Meiningen měli sedm dětí. Usadil se v Pöckingu u Starnberského jezera a politicky působil v rámci Křesťanskosociální unie (CSU).
Jako dlouholetý poslanec Evropského parlamentu se po roce 1989 mimo jiné zasazoval o integraci postkomunistických zemí do evropských a atlantických struktur.
Nabádal zároveň českou stranu k dialogu se sudetskými Němci a zrušení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě vysídlenci přišli v Československu o majetek a občanská práva.
V této souvislosti nezřídka kritizoval politickou reprezentaci ČR, kde byly jeho aktivity vnímány rozporuplně.
Bývalý dědic Rakousko-Uherska, který se po smrti svého otce stal hlavou habsbursko-lotrinského rodu, neměl nikdy v úmyslu obnovit monarchii. Byl však přesvědčeným stoupencem společných evropských institucí, jako je Evropská unie. V rozhovorech pro tisk často zdůrazňoval její funkci jako bezpečnostního a politického útvaru. Její úloha ekonomická byla podle něj až na druhém místě.
Před několika lety v době vrcholících snah o přijetí někdejší euroústavy patřil k zastáncům tohoto dokumentu a ještě v roce 2007 věřil, že se německé kancléřce Angele Merkelové, podaří návrh původní evropské ústavy oživit. Odmítal ale například členství Turecka v EU. Domníval se však, že Turkům je třeba nabídnout privilegované partnerství. Stejně tak si podle jeho slov mimo jiné v projevu ve Vídni z roku 2003 nedovedl představit, že by se EU někdy rozšířila o Rusko. Vyjadřoval výhrady k tehdejšímu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Jako jeden z mála politiků rozpoznal nebezpečí nacionálního socialismu a otevřeně vystupoval proti Hitlerovi. Snažil se zabránit anexi Rakouska a za války dopomohl k útěku z Evropy 15 tisíc Židů. V roce 1940 odešel do USA, kde se snažil založit tzv. Dunajskou federaci, jakousi předchůdkyni spojené Evropy.
Po válce se na čas vrátil do Rakouska, ale na zásah sovětské okupační moci musel ze země odejít. V polovině padesátých let přesídlil do Bavorska.
Hlavou habsburského rodu se po smrti Otty fakticky stává jeho nejstarší syn Karl Habsburg, který žije v Rakousku. "Můj otec byl výraznou osobností. Ztrácíme v něm velkého Evropana, který nás převyšoval ve všem, co v současnosti děláme," řekl padesátiletý Karl podle informačních webů.
