Francie
Ženy vycítily šanci. Požadují genderovou vyváženost jazyka

Ve Francii v poslední době zuří vášnivá debata o genderově vyváženější formě jazyka. Iniciátoři změn si přejí, aby v textu byla u slov s mužským rodem zároveň používána i jeho ženská koncovka. Odpůrci novot hovoří o intelektuálním terorismu a smrtelné hrozbě pro francouzský jazyk.

"Čtenáři.ky žerou vzrušující romány a novely," uvedla agentura příklad novotvaru. A ptá se, zda bude 275 milionů uživatelů francouzského jazyka ve světě nuceno si přivyknout na novou formu "rovnostářské morseovky". A to v době, kdy se společnost potýká už tak se stále se zhoršující pravopisnou úrovní mládeže.

Polemika vypukla na pozadí řešení otázky obtěžování a sexuálního zneužívání žen, kterou rozpoutala v USA aféra kolem filmového producenta Harveye Weinsteina. A některé feministické skupiny chtějí využít této vzedmuté vlny, aby prosazovaly své požadavky.

Zatímco feminizace názvů povolání je v průběhu posledních let již v plném proudu, otázka získala nový rozměr s takzvaným inkluzivním textem, který se řeší od zářijového začátku školního roku. Tehdy list Le Figaro informoval o učebnici základní školy, v níž byla podstatná jména psaná zároveň v obou rodech, například zemědělec.kyně, řemeslník.ice nebo obchodník.ice.

Na pokus o reformu prosazovanou feministickými kruhy, kterou převzaly levicové aktivistické svazy a spolky, se snesla ostrá kritika. Jedná se o "agresi syntaxe rovnostářstvím", reagoval například filozof Raphael Enthoven, který odsoudil "vymývání mozků" hodné románu 1984 Georgea Orwella. O "intelektuálním terorismu" napsala také spisovatelka a "racionální" feministka Peggy Sastreová.

Nebezpečí pro francouzský jazyk

Ozvala se i Francouzská akademie, která varovala před hrozbou nečitelnosti textu a změnu označila za smrtelné nebezpečí pro francouzský jazyk. Instituce, kterou založil kardinál Richelieu v roce 1635, také varovala, že by to jen přispělo k další uvadání zájmu o francouzštinu.

Zastánci změn se hájí, že jazyk byl v minulých staletích svévolně "maskulinizován". Skupina 314 učitelů základních a středních škol v týdnu dokonce vydala prohlášení, že přestane vyučovat gramatiku způsobem, ve kterém "mužský rod vítězí nad ženským".

Iniciátoři také požadují, aby se přídavné jméno vázalo na nejbližší společné podstatné jméno, a ne na to v mužském (životném) rodě. Místo "kocouři a kočky jsou roztomilí" by se tak mělo podle nich psát "kocouři a kočky jsou roztomilé".

Předsedkyně sdružení pro výuku francouzštiny Viviane Youxová "převratné změny" vítá, protože mají za cíl i "změny mentality". Podle Raphaela Haddada z komunikační agentury Mots-Clés, která v roce 2016 zveřejnila souhrnnou příručku o inkluzivním textu, umožňuje tato debata "masivní přijetí feminizace názvů řemesel a dalších povolání".

"Před deseti lety byla kritika ohledně velvyslankyň, prefektek ... revoluce je v plném proudu," řekl AFP.

Podle Enthovena by se ale jazyk měl nechat přirozenému vývoji v čase, jako doposud. Nynější úsilí považuje za snahu o vnucování se většině. Podle kanadského sociologa Mathieua Bocka-Côtého jde o tlak "politické korektnosti". Jazyk se podle něho stává bojištěm, kde se menšiny "mstí na dějinách".

"Znepokojení nad opakovanými útoky na francouzský jazyk" netají ani francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer, podle kterého by francouzština neměla být zneužívána k bojům, byť mohou být důvody sebelegitimnější.