Žhář <span>Říšského sněmu</span> dostal milost. Po tři čtvrtě století

Zahraničí
11. 1. 2008 00:48
bez popisku 38807
bez popisku 38807

Marinuse van der Lubbe před soudem.Německá prokuratura zrušila téměř po tři čtvrtě století rozsudek nad mužem, který byl na počátku nacistické éry označen za žháře a popraven. Nizozemský komunista Marinuse van der Lubbe podle tehdejší justice podpálil budovu Říšského sněmu. Nacisté pak požáru využili ve své propagandě.

Trestní řízení oficiálně zastavil až čtvrteční výrok soudu. Holanďana ale nacisté popravili již v roce 1934. Základem pro rozhodnutí státního zastupitelství je zákon z roku 1998, podle něhož se mohou zpětně zrušit některé verdikty nacistických soudů z Hitlerovy éry let 1933-1945.

Původní rozsudek smrti byl opraven už po válce, v roce 1967 jej západoberlínský zemský soud změnil na osm let vězení. I když to nemělo žádný praktický význam, bratr odsouzeného i nejvyšší státní zastupitelství tehdy podali proti korigovanému rozsudku stížnosti, které však byly zamítnuty.

Zamotaná historie

Nakonec si bratr odsouzeného vynutil obnovení "procesu" z roku 1967 a v roce 1980 byl Marinus van der Lubbe zproštěn viny. Rozsudek však o tři roky později zrušil německý Nejvyšší soud, neboť obnovení procesu z roku 1967 podle něj bylo nepřípustné.

Reichstag byl úmyslně zapálen 27. února 1933. Historici se dodnes dohadují o tom, zda byl požár zinscenován nacisty a hlavně zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lubbe, údajně duševně vyšinutý holandský komunista, skutečně jednal při zakládání tak obrovského požáru na vlastní pěst. Pravdou zůstává, že byl chycen s několika ještě nepoužitými podpalovači a polonahý krátce po vypuknutí požáru na místě činu.

Justiční vražda?

Poprava van der Lubbeho v lednu 1934 byla svým způsobem justiční vražda, protože Holanďan byl odsouzen podle zákona přijatého až po spáchání činu, čímž byla porušena právní zásada "nulla poena sine lege" (žádný trest bez zákona).

Požár Říšského sněmu, sídla dnešního německého parlamentu, znamenal konec ústavních svobod Německa a posloužil jako záminka k vyhlášení stanného práva a ke zrušení základních občanských práv. Tehdejší říšský kancléř Adolf Hitler zdůvodnil vyhlášení mimořádných opatření potřebou "boje proti rudému teroru".

Foto: ČTK

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ