Obyvatelé Treitschkestraße v berlínské čtvrti Steglitz hlasovali tento týden proti přejmenování jejich ulice. Nese jméno známého německého antisemity. Hlasování formou dopisového dotazníku se od začátku listopadu zúčastnilo 305 z 425 oprávněných voličů.
Pro zachování dosavadního názvu se vyslovilo 74 procent hlasujících. Téměř 900 metrů dlouhá ulice, která je kolmá na steglitzkou nákupní třídu Schloßstraße, trápí lokální politiky už řadu let.
Ulice je totiž pojmenována po Heinrichovi von Treitschke (1834 až 1896), jenž proslul větou "Židé jsou naše neštěstí".
Von Treitschke byl historik, politický publicita a celých 13 let poslanec Říšského sněmu (dnes v budově berlínského Reichstagu sídlí Spolkový sněm).
Je považován za průkopníka německého nacionálního socialismu. Významně přispěl k tomu, že se antisemitismus stal v tehdejší německé společnosti "salonfähig".
Věta "Židé jsou naše neštěstí" se později stala jedním z hlavních sloganů štvavého nacistického plátku Der Stürmer. Jeho zakladatel a vydavatel Julius Streicher byl po válce odsouzen v Norimberku k trestu smrti oběšením a roku 1946 popraven.
Sociální demokraté (SPD) a Zelení se ve Steglitzu snažili, aby se Treitschestraße přejmenovala. Proti byli hlavně křesťanští demokraté (CDU), kteří název ulice považují za svého druhu historický dokument. CDU a Zelení, kteří na steglitzké radnici vládnou v koalici, se nakonec dohodli, že rozhodnutí nechají na občanech.
Vysokou účast na hlasování označuje CDU za výraz velkého zájmu občanů o věc. Křesťanští demokraté si dokážou představit, že by se stejná forma rozhodování mohla uplatnit také v jiných, podobných situacích, ale současně varují před inflací takového postupu. Referendum není právně závazné, ale CDU a Zelení se předem dohodli, že jeho výsledek budou akceptovat.
Na začátku 20. století byla po Treitschkem pojmenována v německých městech řada ulic. Tento trend zesílil s nástupem vlády Adolfa Hitlera roku 1933.
Hlavně po sjednocení Německa se začaly ozývat hlasy požadující přejmenování těchto ulic. Učinili tak například v Norimberku a Heidelbergu. V prvním případě nahradila roku 2011 antisemitu v názvu Steuerwald-Landmann-Straße a ve druhém v roce 2012 Goldschmidtstraße. Ulice nazvané Treitschestraße ale zůstávají vedle Berlína například v Mnichově nebo Karlsruhe.
Ve Spolkové republice je antisemitismus stále poměrně hodně rozšířený. Komise expertů ve zprávě pro Bundestag začátkem letošního roku konstatovala, že protižidovské postoje zastává pětina Němců. Vedle tradičních odsudků se objevují nové formy antisemitismu, jež vnášejí do německé společnosti hlavně muslimští imigranti.
