Lékařsky odborně provedená obřízka bude v Německu povolena a nebudou za ni hrozit žádné tresty. Počítá s tím ministerstvo spravedlnosti v základních obrysech návrhu zákona, který má ukončit několikaměsíční spory o praktikování tohoto náboženského rituálu, jež v květnu zpochybnil soud v Kolíně nad Rýnem. Návrh už přivítala Ústřední rada Židů v Německu, která spolu s tamními muslimy po takovém opatření hlasitě volala.
Návrh ministryně Sabine Leutheusserové-Schnarrenbergerové se však neomezuje jen na náboženské důvody obřezávání malých chlapců, ale odstranění předkožky legalizuje obecně. Budou s ním však muset vyslovit souhlas rodiče a bude muset být lékařsky odborně provedeno. Platit to nemá pouze v případě, kdy by bylo ohroženo blaho dítěte, například zdravotními riziky u hemofiliků.
"Návrh není záměrně postaven na náboženské motivaci rodičů," stojí v dokumentu, o jehož obsahu informuje několik německých listů. Pokud by se omezoval jen na židovskou a muslimskou víru, "byla by právní praxe postavena před složitý úkol - muset zjišťovat obsah náboženského přesvědčení", vysvětlují autoři návrhu.
Zákrok však nebudou muset provádět jen lékaři. V prvních šesti měsících po narození dítěte budou smět obřezávat i osoby, které jsou k tomu určeny jednotlivými náboženskými skupinami a jsou k tomu speciálně vyškolené. Tím ministerstvo vychází vstříc židovské praxi, v níž obřízku provádí rabín osmý den po narození.
"Z našeho pohledu je to krok správným směrem," přivítal úpravu prezident Ústřední rady Židů v Německu Dieter Graumann. "Je to rozumný a dobrý základ pro další debatu," dodal. S návrhem, k němuž se nyní mohou vyjadřovat odborníci a náboženské obce, souhlasí také politici z řad koalice i opozice. Ministerstvo spravedlnosti ho chce ve Spolkovém sněmu projednat během podzimu.
Nejistotu do obřezávání v Německu vnesl verdikt zemského soudu v Kolíně nad Rýnem, který kvůli zdravotním komplikacím po zákroku u malého chlapce označil obřízku z náboženských důvodů za ublížení na zdraví. Proti rozsudku okamžitě ostře vystoupili představitelé židovských a muslimských komunit a označili ho za útok na náboženskou svobodu. Předseda konference evropských rabínů Pinchas Goldschmidt ho nazval dokonce jedním z nejtvrdších útoků na židovský život v Evropě od holocaustu.
Rozhodnutí soudu kritizovali také němečtí politici včetně kancléřky Angely Merkelové, podle níž by Německo zákazem obřízky ze sebe udělalo v očích světa kašpara. V červenci schválili poslanci velkou většinou výzvu vládě, aby připravila zákon, který v zemi zajistí svobodné vykonávání tohoto zákroku. S jeho zákazem přitom podle průzkumu ze stejné doby souhlasila téměř polovina Němců.
